I.
Meč a Evangelium.
Abychom, kdyžby přišli Macedonští a nalezli
vás nehotové, nestyděli se my v té příčině.
Pavel ke Korynts. k. 9. v. 4.
Est antiquius facere agrum, quam colere.
L. Jun. Moderatus Columella.
Jak ku hvězdám bratrů Heleniných
Lodník radostný svůj řídí zrak,
Po vodách když plyna nehostinných
Spatří jasný v noci temné znak
Blíženců těch božsky dobročinných,
Kteří, prorážejíc tmu i mrak,
Svojí outrpnou i vlídnou tváří
Jak dvě lampy v tmavém chrámě září:
3
Takto i my z dálky polotmavé,
Clonou věkův na půl zastřené,
Na to světlo zříme pronikavé,
Na ty hvězdy věčně sbratřené,
Které v jasnosti své plápolavé
Národ slovanského plemene
Oblažily září svého světla,
Kdyžto Rasticova sláva květla.
Na severu již i na západu
Sasíkův i Frankův meč i lesť
Zakládaly této víry vládu,
Jejímž heslem mír a láska jest;
Nájemník již slovanskému stádu
Na vybranou dával smrt neb křest;
Leč to krví nepokřtěné plémě
Krví bránilo své vlastní země.
Dlouhých válek řada vystoupila,
Z oné strany kříž, z té Svatovit:
Tato hesla na se ozbrojila
Vrahy železné a mírný lid,
Jehož práce nivy zúrodnila,
Že je blažil dostatek i klid,
Ouly slovanských včel na severu
Byly vnadou trubců tisíceru.
4
Na věžích když Velehradu skvoucích
Kříže zdvihaly svá temena,
Když hlas zvonů, do církve lid zvoucích,
Vůkol roznášela ozvěna,
Ve Volinských1 chrámích bohatnoucích
Oběť bohům byla snášena:
Tam duch Páně vstoupil do Azbuky,
Zde se zbrojných mistrů štítil ruky.
Tak jen ducha všemohoucí síla
Jest a věčně bude vítězem;
Jí jsou podrobena mocná díla,
Byť se ohradila železem:
Moudrost svatých bratrů zvítězila
Blahodárným písma nálezem;
Více nežli mečů na tisíce
Mírná pořídila cyrillice!
Protož vděčností nám srdce plane,
Milostí pak téměř synovskou
Plápolá k vám, bratři Soluňané!
A tu péči žehná královskou,
Jež pro vaše skutky požehnané
Na zem uvedla vás moravskou,
Kdyžto od vás Kadmův vyšší ceny
Zjeveny jsou naše svaté čteny.
5
Vám se láska vašich učenníků
Za tu vaši lásku dostala;
Sláva velkomocných panovníků
Z vaší slávy lesku nabrala,
Ač jste prosti slávy mučenníků;
Vám tu slávu Sláva odňala:
Mírný Slovan s jemnějšími mravy
Uchránil vás této trpké slávy!
S vámi jiných mužů stíny jiné
Před mojím se zrakem živě pnou;
Na čele jich statný Boris slyne
S bojarskou při boku družinou;
Před mou myslí Svatopluk se šine
S Kocelem i s otcem Privinou;
Vidím Moravanů připojence:
Naše staročeské prvokřtěnce.
Zvony znějí v slavném Velehradě,
Víru oslavujíc křesťanskou,
Když obhájce Slávy na západě
Method vodou značí Jordanskou;
Sbory sviaščenníkov při obřadě
Liturgii pějí slovanskou:
„Gospody pomiłuj“ rozléhá se,
Služba Boží skví se v nové kráse.
6