XVIII. e.

XVIII.
e.
Qui comprend tout, pardonne tout. Madame Staël.
Kdo svou myslí pozoroval shovívavou, Jaký na světě tom plodí svár a zmatek Mnoha potřeb světských častý nedostatek, Jenžto chleba žebře, lačnou zhrdna slávou, Kdo ví, jakby leckdo cestou kráčel pravou, Jakby leckdo nepouštěl se do šarvátek Proti druhu svému, kdyby malý datek Skrovnou opatřil jej živností a stravou; Kdo ví, jakých potřeb žádá nespočtených Jícen vyprahlý a pustý žaludek: Ten se zdrží šprýmů vtipem zaplavených. Kdo zná ještě jiné spády ukrytější: V tichém srdci zatají svůj úsudek, Promina všem tělům šmejdy tělesnější!