Rozmarina.

Josef Burgerstein

Když jsem ondy na okýnku Dívky mé zhled’ rozmarinku, Chtěl jsem se již s plesem ptát: Má-li k naší svatbě zvát? Napadl mi mládeneček, Že, když v rakvi leží, Povždy v ruce růženeček S rozmarinou střeží. Jedno kvítí k svatbě, k hrobu? – Dívčino, ach dělme se! Ruka tvá je v blahou dobu, Má pak v rakvi ponese.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

857. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Proč tak mnohé dívky, (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  2. Po letech. (Bohumil Forman)
  3. VI. (Rudolf Pokorný)
  4. XL. Karličkova. (Josef Hubert Tichý)
  5. Nevěsta. (Vojtěch Nejedlý)
  6. Proč se růže zardívají? (Václav Antonín Crha)
  7. BESEDA VÍNKŮ. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Píseň o sirotečkovi. (Václav Antonín Crha)
  9. Ohlas. (František Vladislav Hek)
  10. Květinářka. (Adolf Heyduk)