Rozmarina.

Josef Burgerstein

Rozmarina.
Když jsem ondy na okýnku Dívky mé zhled’ rozmarinku, Chtěl jsem se již s plesem ptát: Má-li k naší svatbě zvát? Napadl mi mládeneček, Že, když v rakvi leží, Povždy v ruce růženeček S rozmarinou střeží. Jedno kvítí k svatbě, k hrobu? – Dívčino, ach dělme se! Ruka tvá je v blahou dobu, Má pak v rakvi ponese. 45

Kniha Deklamovánky a písně (1846)
Autor Josef Burgerstein