Tesknota.

Eliška Krásnohorská

Tesknota.
Pln tužeb a šeptů jest mladý háj, v mé struny se loudí zas jarní báj, a létat se učí zas mnohý sen, nechť zlomeným křídlem a tají sten. Znám ještě ten švehol, toť jara vjezd, a zas mi tak bolno i toužno jest! Sněť každičká vítá se s ptáčkem svým, jen mně zase divno, že nemám s kým. I hledím, kde krouží se cesta v dál, zda z kotoučů modrých by šátek vál – – Kol ve květu radosť, v ní rosný žel – jak poprvé zalkáš, žes osiřel! [43]

Kniha Letorosty (1887)
Autor Eliška Krásnohorská