V mech usedl mi po bok filosof(J5m)
Kol ověnčený chrám to les byl jarní(J5f)
nám nad hlavami zpěváčkové švarní(J5f)
stem písní hlaholili v jeho krov(J5m)
smrk starý vedle stál(J3m)
a bílým vousem vlál(J3m)
a šimral učencovo lysé čelo(J5f)
Já přiznávám se mně se dřímať chtělo(J5f)
Tak loktem v trávě hlavou v dlani(J4f)
jsem pozorně se slouchající zdála(J5f)
an vykládal mi svoje stanovisko(J5f)
se zlatá pampeliška v oči smála(J5f)
již nebyla bych ani(J3f)
svých víček mhourajícich zdržela(J5m)
Jak pravím poesie vymřela(J5m)
děl filosof a vážně zvedl ruku(J5f)
v tom smavé kuku kuku(J3f)
řeč na chvilku mu zhatilo Jak pravím(J5f)
věk přeludů věk dětský lidstvu minul(J5f)
a dobrý vkus již realismem zdravým(J5f)
se nad mazlení sladké povyšinul(J5f)
Neb z čeho kouzliť poetické ráje(J5f)
když hasnou ohňostroje snu a báje(J5f)
a zbývá pravda mrazivá i šedá(J5f)
Jen blázen může neviděť že věda(J5f)
přec potvrzuje názor pessimistů(J5f)
I nevím co děl dál co naposled(J5m)
však bylo to jak popeleční středa(J5f)
i známo ta že mívá náladu(J5m)
vždy ospalou Mně v ševel mladých listů(J5f)
sluch zabloudil a v prostřed výkladu(J5m)
stín jakýs lahodný mi zastřel svět(J5m)
a pak má hlava klesla níž ó běda(J5f)
Tak jsem se vážně slouchající zdála(J5f)
a zlatá pampeliška se mi smála(J5f)
ó žářila jak malé jarní slunce(J5f)
a vánek jenž ji čechral po korunce(J5f)
zdál se mi jak by od ní letěl dál(J5m)
tím jejím leskem zbarven zlatokřídlý(J5f)
a tak se honil s paprsky a šídly(J5f)
kol po lese a šuškaje se smál(J5m)
A pampelišky očko škádlivé(J5m)
v mém oku nepohnuté tkvělo(J4f)
tak výmluvné tak jasně zářivé(J5m)
jak by mi cosi říci chtělo(J4f)
Nuž co to bude zašeptla jsem v duchu(J5f)
a zlatý kvítek se mi nahnul k uchu(J5f)
Jsem pampeliška jenom pampeliška(J5f)
tvé prostotě však lepší tovaryška(J5f)
než filosof ten učený Nuž prosím(J5f)
slyš tajemství jež dlouho v hlavě nosím(J5f)
a zkoumej pak Když poprvé jsem kvetla(J5f)
co bylo vůně kolem a co světla(J5f)
Jak jaré byly dni jak vlahé noci(J5f)
Jak oplývali zpěvem jásavým(J5m)
ti letci v modru v zelenu ti chodci(J5f)
Ó jen se neboj že tě unavím(J5m)
vždyť znáš to také byl to mládí máj(J5m)
kdy srdce plno zázrakův a štěstí(J5f)
A když se v noci zachvěl temný háj(J5m)
a hvězdy kmitly z jeho ratolestí(J5f)
co zatřpytilo se tu vidin zlatých(J5f)
v mé rusé hlavě jak v ní bylo hvězdno(J5f)
A plné ideálů sladce vzňatých(J5f)
mi zahořelo poesie bezdno(J5f)
Však víš to čas má křídla mládí mine(J5f)
Když rudé listí vlálo v mlze siné(J5f)
a chladný sever vál mi do čela(J5m)
kde kadeř jindy zlatá sbělela(J5m)
a mráz mi jezdil v týle šedinami(J5f)
tu v sněžné hlavě shasly luzné klamy(J5f)
a s pohrdáním hledíc za vlaštovkou(J5f)
v jih dálný stala jsem se filosofkou(J5f)
I děla jsem co děl tvůj filosof(J5m)
jen že jsem jiných užívala slov(J5m)
Tak zželelo se mi těch zbloudilých(J5m)
kdož kochají se v klamech spanilých(J5m)
že jsem je varovať a spasiť prahla(J5f)
Tož jsem si ve zmoudřelou hlavu sáhla(J5f)
a zralé plody svého přemýšlení(J5f)
ty pravdy šedé svoje bílé pýří(J5f)
jsem větrem rozsévala ať se šíří(J5f)
a příští pokolení bludů chrání(J5f)
Tak o korunu svou se loupíc hebkou(J5f)
jsem stála s holou ale hrdou lebkou(J5f)
jak pravý mudrc Přišlo jarní tání(J5f)
vše pučelo dech vesny volal k žití(J5f)
Již rozvilo se první jarní kvítí(J5f)
i čekala jsem s tichou(J3f)
však nebetyčnou pýchou(J3f)
jak símě pravdy uzrálé v mé hlavě(J5f)
kol zkvete nevídaně popelavě(J5f)
Však rozhlédni se jak ta setba zkvetla(J5f)
I trhnu sebou ze sna(J3f)
aj kol zas tolik vůně tolik světla(J5f)
a kol zas blahá vesna(J3f)
a kolem palouk jeden zlatohlav(J5m)
v něm rusých pampelišek jiskří dav(J5m)
jak nebe hvězdnaté když k zemi padne(J5f)
by čtveračivě svítilo tu za dne(J5f)
A díky tobě pampeliško malá(J5f)
jsem filosofa šťastně oklamala(J5f)
když na mne došlo teď(J3m)
mu dáti odpověď(J3m)
an po výkladu vážném zavřel ústa(J5f)
z tvé zlaté hlavinky jsem sobě vzala(J5f)
co říci vždy že z pravdy šedé vzrůstá(J5f)
zas nový jasně zlatý ideál(J5m)
A pýří nauk zoufalých kdy duch(J5m)
v svém babím létě sije do světa(J5m)
že v srdce své je chytí poeta(J5m)
a z chmýru hvězdy stvoří jako Bůh(J5m)
Že plane žití žár jak povždy plál(J5m)
a žádné zničující pravdy mráz(J5m)
té vroucí vesny neumoří v nás(J5m)
jež blažiť chce i musí družko malá(J5f)
A díky tobě on se nenadál(J5m)
on neznamenal že jsem byla spala(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
5 |
| Celkem veršů: |
118 |
| Jamb: |
118
(100 %)
|