Sem z družných krajů, z cizích zemí,
sem, kdekoli Vás hostí svět!
Ať obejmem se perutěmi
a zmužilými náručemi!
Sem, bratři, v okřídlený slet!
Sem, k našim srdcím! Sem, kde plane
Vám lásky lidu výsluní!
Či zdá se, že zde buran vane?
Ne! kdekoli Váš let zde stane,
bouř jásotu to zaduní!
Bouř radosti Vás v Čechách zdraví,
v tom tábořišti Žižkově!
Zde sokol najde vzduch svůj pravý,
svůj paprsek, svůj blesk v něm žhavý;
zde dýchne co v svém domově.
Neb živel Váš – toť Volnosť svatá,
toť Bratrství, toť mužná Česť!
A s toho trého vnadou zlata,
lži mumrajem ni mečem kata
náš lid se nedal k zrádě svést.
Ten lid tak dobrý a tak měkký
je v službách Svobody co kov!
Zde měla svoje zlaté věky,
zde boje železné a reky,
své mučedníky a svůj rov –
Své vzkříšení zde Volnosť měla,
měj zde svůj povzlet sokolí!
Hoj, nad oblaka slunně skvělá
tu vzneste křídla, srdce, čela –
tam ať náš slet se vrcholí!
Lid jménem Volnosti Vás vítá!
A proto, že Vám rozumí,
že stejný cíl jak Vám mu svítá,
jen proto buran vzduchem zmítá,
když pozdrav náš Vám zašumí!
Lid jménem Bratrství k Vám plesá
a proto, že Vás miluje,
své srdce s Vaším k výši nesa,
aj proto hřímá pod nebesa
ta bouře, jíž Vám holduje.
Lid jménem cti Vám ruku tiskne
svou pravicí, tou s mozoly;
náš rolník, když k Vám okem blýskne,
náš dělník, když Vám vstříc si výskne,
jsou všichni v srdcích Sokoly!
Lid s duší plnou ideálů,
jak pole plné skřivanů,
víc slaví Vás, než kdyby chválu
Vám pěl hlas velmožů a králů,
an ctí Vás plesem Slovanů!
A nemáme v té vlasti celé
Vám k pozdravu, Vám k uctění
nic dražšího než dvé to skvělé:
než lidu svého srdce vřelé,
než lidu svého nadšení!
To Vaším jest, to k Vám se vznímá
a s Vámi sdílí jarý vzruch!
Jak ruka ruku v lásce třímá,
tak z prsou jedna radosť hřímá
a z duchů plane jeden duch.
A z dlaně v dlaň jde jiskra mlunná,
všech paže tuží v železné,
kmet cítí v krvi sílu juna,
a nade všemi Volnosť slunná
plá v slibné kráse líbezné.
Dnes před ničím se nezachvívá
tak jarých bratří svorný voj!
Co světa záští? v žert nám splývá!
Co peklo? o tom se jen zpívá!
A tancem jen by nám byl boj.
Hej, Sokolové, pod křídloma
nám v srdcích buší Perun sám!
Lid český planoucíma rtoma
Vás vítá, líbá! Zde jste doma!
Jste víc než bratry, víc jste nám!