A vážným tónem jsem jí řek’:

Milan Fučík

Jak rád bych šel v svých citů smavý svět, v ty kraje daleké, kam doletím jen snem, budoucích rozkoší si pěstit zářný květ – neb klek’, má bruneto, ve chrámu tvém, ssál vůni vlasů tvých a světlo očí tvých a jitra bez nálad tvým zbarvil úsměvem, tvé duše oslavu pěl v slokách vášnivých, jež platíš ráda tak svým sladkým polibkem – však v duši hluboko vře pomsta zjitřená: za útisk Lidskosti, již vraždí mroucí Věk, vlast lidí šťastnějších, tisíci vysněná, v boj hlasnou polnicí zve nových myšlenek: tvé teplé objetí teď musím opustit, jít v zápas úporný a do krve se bít...!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

698. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Husitský cep. (Antonín Klášterský)
  2. NOVÉMU PŘÍŠTÍ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. SHLEDÁNÍ (Karel Toman)
  4. JARO (Rudolf Illový)
  5. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  6. *** (Milan Fučík)
  7. Píseň studenta. (Alois Škampa)
  8. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  9. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. PRAZE ku dni 18. listopadu 1883. (Jan Evangelista Nečas)