A vážným tónem jsem jí řek’:

Milan Fučík

A vážným tónem jsem jí řek’:
Jak rád bych šel v svých citů smavý svět, v ty kraje daleké, kam doletím jen snem, budoucích rozkoší si pěstit zářný květ – neb klek’, má bruneto, ve chrámu tvém, ssál vůni vlasů tvých a světlo očí tvých a jitra bez nálad tvým zbarvil úsměvem, tvé duše oslavu pěl v slokách vášnivých, jež platíš ráda tak svým sladkým polibkem – však v duši hluboko vře pomsta zjitřená: za útisk Lidskosti, již vraždí mroucí Věk, vlast lidí šťastnějších, tisíci vysněná, v boj hlasnou polnicí zve nových myšlenek: tvé teplé objetí teď musím opustit, jít v zápas úporný a do krve se bít...! 18

Kniha Utíkám k Slunci (1897)
Autor Milan Fučík