SLOVAN ĎAUR.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Když matce zrodil se v tu hodinu(J5m) jim chata shořela Déšť jisker žhoucích(J5f) je obsýpal a v pustou dědinu(J5m) zněl marně skřek jí ze rtů polomroucích(J5f) ty mrtvoly jež vrahem pokáceny(J5f) kol v krvi ležely ty nevstaly(J5m) již nehnul jimi nářek bědné ženy(J5f) jen chatek černé stěny doutnaly(J5m) až zhasly v noc To v dávném bylo boji(J5f) v nějž raja proti níž stál tvrdý svět(J5m) šla za lidskost a za svobodu svoji(J5f) tak sama s ní jen bůh Šel jun i kmet(J5m) jen chromci mláď a matky zbyli sami(J5f) Však vrah je našel v tichých vískách slídě(J5f) Tak hoch se zrodil mezi ssutinami(J5f) jak v říši mrtvých v spoustě hrůz a bídě(J5f) A rodička když po nejtěžší chvíli(J5f) z mdlob oživla zříc její plod že živ(J5m) jak zázrakem své všecky vzpiala síly(J5f) by vykonala zbožné lásky div(J5m) ven vyvlékla se v loktech synka nesla(J5f) a na kolena u studnice klesla(J5f) v níž voda krví padlých zrudlá byla(J5f) té v dlaň si nabravši jej s pláčem křtila(J5f) Ty synu bolesti buď Lazar jmín(J5m) I vrátila se v pusté chaty klín(J5m) kde žili jak ta smutná raja žila(J5f) jež ode věků lámala své jarmo(J5f) a za útrapy za krev za oběti(J5f) jen těchu měla že kdys řeknou děti(J5f) Ta krev ty slzy tekly nenadarmo(J5f) A dnes když Lazaru již k ramenům(J5m) syn mladý dorůstá on s ženou dnes(J5m) se hrdě loučí opouští svůj dům(J5m) jda v boj a smrt jak na slavnostní ples(J5m) neb raja deptaná tak osamělá(J5f) a sirá před lidského věku půlí(J5f) dnes trojí korunou si zdobí čela(J5f) a trojím královstvím svou hřímá vůli(J5f) jí v trojím rodě jedno srdce plane(J5f) v tré praporů vzlet jeden burně vane(J5f) a práva majestát svou zoří ranní(J5f) se vítá s leskem jejích zbraní(J4f) vstříc jemu nadšení svou světí zbroj(J5m) své vítězství si nesouc v boj(J4m) Dnes onen Lazar bědný Slovan ďaur(J5m) kdys pod sveřepým jarmem narozený(J5f) a krví otců matek pláčem křtěný(J5f) i v hrdinství i v mukách světem opuštěný(J6f) dnes vidí ze své krve vzrůstat laur(J5m) Dnes po stoletích zápasů a běd(J5m) jak obr povstav nutí zpupný svět(J5m) by uctil svatou velkost jeho díla(J5f) sen jeho vyplněný o svobodě(J5f) Dnes rukou jeho soudí pravdy síla(J5f) meč dějin třímajíc Tam na východě(J5f) tkví na slunci až dosud černá skvrna(J5f) z níž na osmanské meze Evropy(J5m) stín padá příšerný v děs temný hrna(J5f) ty země jež by mohly rájem zkvést(J5m) a nemohly jí žádné zoře smést(J5m) a nesmyly ji krve zátopy(J5m) již za světlo a spásu ode věků(J5f) tam prolévala srdce slávských reků(J5f) Však již ji smyjí slunce osvobodí(J5f) i rodnou vlast A nechť se barbar chmuří(J5f) jenž Evropě jest kletbou nechať zuří(J5f) svou hrozbou dosud vítězně dnes brání(J5f) ji Slovan ďaur Evropy požehnání(J5f) A Evropa Ta hlásá dílo míru(J5f) a paláce mu staví ze slov písku(J5f) by stály jako tvrze na bahnisku(J5f) jež hemží se sty záštiplných štírů(J5f) ba v samém srdci Evropy dnes dravý(J5f) též po barbarsku trůní Minotaur(J5m) jenž na křivdách si podnož slávy staví(J5f) křivd obětí mu též je Slovan ďaur(J5m) jenž právu svému cti a svobodě(J5m) jen při stydlivé loutně písně pěje(J5f) kdež Lazar na dalekém východě(J5m) hřmí bitvami své epos světoděje(J5f) Ó nebylo těch slzí běd a hoře(J5f) dost ještě ve východní rosné zoře(J5f) či neteklo dost obrovské již moře(J5f) té krve čacké po dnešní až den(J5m) a krev ta nečervená li se dosti(J5f) by nad evropskou mlhou lhostejnosti(J5f) též červánek se zarděl nadšeností(J5f) neb aspoň studem jen(J3m) Ó rozněť zoře krvopurpurová(J5f) všech srdcí požár proraž k nebi vzhůru(J5f) bij sršícími plameny vždy znova(J5f) a znova v temnou budoucnosti chmuru(J5f) ať v písmu blesků všichni stejnou čteme(J5f) zvěst od Balkánu k Šumavě a v Tatry(J5f) že v pravdě jsme a budem čím se zveme(J5f) těch trpících těch bojujících bratry(J5f) a jednou vůlí věrnou do skonání(J5f) ať mečem nebo duchem(J3f) vždy heroickým vzruchem(J3f) ďaur Sláv že všude se i ďáblům brání(J5f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

463. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Staré žaly – nové stesky. (Emanuel Züngel)
  2. JAN ŽELIVSKÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V STESKU. (František Kvapil)
  4. DÍTĚ Z ULICE. (Václav Šolc)
  5. MY PŘISAHÁME! (Xaver Dvořák)
  6. Zdrávas, vlasti... (Rudolf Pokorný)
  7. PÍSEŇ NÁRODNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  9. Matce jediné. (Jaroslav Tichý)
  10. MATIČKO MÁ! (Antonín Jaroslav Klose)