Městem se proudil lidstva hluk i dav(J5m)
na ulici jej matka zrodila(J5m)
byl prý to hezký kluk a při tom zdráv(J5m)
však matka ta to smrtí splatila(J5m)
kolem se zvědavý lid shromadil(J5m)
ten prvou mu již záři zahradil(J5m)
jež padnout měla jeho na líce(J5m)
tak přivítáno dítě z ulice(J5m)
Nevlídna objala jej ruka pak(J5m)
však krátký byl i macešský ten čas(J5m)
neb sotva svět že poznal jeho zrak(J5m)
byl na ulici krutě vržen zas(J5m)
ta po mateřsku náruč rozpjala(J5m)
jej odchovala lůžko vystlala(J5m)
a těšila se tomu velice(J5m)
když bujně rostlo dítě z ulice(J5m)
Nekaždý strůmek v skále zakrní(J5m)
nekaždý paprsk hasne ve mraku(J5m)
on rozkvetal jak poupě na trní(J5m)
a žhavou měl i jiskru ve zraku(J5m)
z pod závojů se dámy vznešené(J5m)
na tváře usmívaly růměné(J5m)
a již jej líbat chtěly na líce(J5m)
než zpomněly toť dítě z ulice(J5m)
Když potom v květ se poupě rozvilo(J5m)
ač mrazivá jen pěstila je zem(J5m)
tu mnohé srdce po něm toužilo(J5m)
jež tlouklo pod hedbávím pod zlatem(J5m)
pán krev mu ssál a sílu mladých let(J5m)
a paní vábný trhat chtěla květ(J5m)
tu srdce vzbouřila mu vzteklice(J5m)
palácem třáslo dítě z ulice(J5m)
Nastala doba bujné svobody(J5m)
divoká ve mraku jak žhavý blesk(J5m)
a ač naň dštily bouře v závody(J5m)
on v bouřích přece nikdy nezastesk(J5m)
mozolnou pěstí chléb si dobýval(J5m)
z ulice žil a na ulici spal(J5m)
a zlatá klenba nebes světnice(J5m)
přikryla volné dítě z ulice(J5m)
Březnový čas vypustil divý květ(J5m)
pod ním se skrýval jedovatý had(J5m)
po pražských ulicích on rozeset(J5m)
v zahradě vzkvítal strmých barikad(J5m)
i v srdci jeho krvavě se vzňal(J5m)
když na nejvyšší barikádě stál(J5m)
až prapor z mrtvé kles mu pravice(J5m)
pod dlažbou dřímá dítě z ulice(J5m)