Vypučel kvítek v stínu zlatých bání(J5f)
chudobka matka dítko zlíbala(J5m)
a drsná ruka otce požehnání(J5f)
se křížkem v měkké líce vepsala(J5m)
I rostl synek jako jasan v poli(J5f)
k radosti nekalené rodiny(J5m)
a lidé složili v něj velkou roli(J5f)
již hrát prý bude v čele chudiny(J5m)
Míjela leta Pod chudičkým krovem(J5f)
on záhy k ruce otci kmetu byl(J5m)
a práce obdařila tvrdým kovem(J5f)
tu ruku kterou pílí zmozolil(J5m)
Zdroj v hlavu velkých myšlenek se vnořil(J5f)
a v srdci z útrpení tkaniny(J5m)
odvahy blesky bystrým duchem tvořil(J5f)
tak chystaje se v čelo chudiny(J5m)
A když už dorost hlásal slovo boží(J5f)
zedraným bratrů svojich šedinám(J5m)
že pýcha sídlí v trůně u podnoží(J5f)
ní poplván že lidu stojí chrám(J5m)
Tu napínali lukem sluchy svoje(J5f)
a křečovitě rvali šediny(J5m)
v nichž rozdmýchal on nové žití zdroje(J5f)
a zřejmo stanul v čele chudiny(J5m)
Na rány které ruka nelítostná(J5f)
rozryla v těle bratrů ubohém(J5m)
řítíc se na ně jako sáně zlostná(J5f)
již světlo dusit bylo úkolem(J5m)
na rány tyto kladl balsam míru(J5f)
a odpuštění hlásal v krajiny(J5m)
a znovu sílil zkřehlou jejich víru(J5f)
mocněji stanul v čele chudiny(J5m)
Tu v srdci cítil jak tam oheň pálí(J5f)
jak těžko dusit výbuch poroby(J5m)
a když se tento oheň ven provalí(J5f)
že cestou svojí mnohé pohrobí(J5m)
A když zas viděl krev na tváři lidu(J5f)
jenž nesl pouta sám jsa bez viny(J5m)
a matně patřil na otroctví bídu(J5f)
tu vztýčil prapor v čele chudiny(J5m)
A byl to hustý příval smrtných koulí(J5f)
když na barikády se řadili(J5m)
tu olova kus toho k zemi schoulí(J5f)
a dva zas jiní pušky nabili(J5m)
Když po boku mu šedý otec klesl(J5f)
řka Drž se do poslední hodiny(J5m)
on nezachvěl se smrť za sebou nesl(J5f)
než dokonal sám v čele chudiny(J5m)