PÍSEŇ ŽALOBY.

František Kvapil

Cizinců plémě deptá slávy chrám a volnosti syn zmírá v okovech – my v pláči lkali dědů na rovech, když naděje svit každý zhasl tam, a šli jsme, v prsou jenom těžký vzdech – my v pláči lkali dědů na rovech. Nám struna zlatá k pouti nezvučí, neb její ston již v ňadrech dokonal, než v duši pěvce tvůrčí um ji vzňal – vzdech zoufalý ji v hrudi umučí – i zhasne žár, když k písni teskné vzplál, když v duši pěvce tvůrčí um jej vzňal. Vždyť píseň znectěna – na mostě kamenném Kmet-žebrák mrzce v kleté struny hrál, s pohrdou v zraku, s divou záští v něm. Tam v hadrech zmíral šašek – dříve král – dav nepřátel jej v smíchu poslouchal. My znikáme krok za krokem v tu dál – zlámáno kopí, v blátě korouhev – my dožili a dobouřil náš hněv, nám bujné vzněty smutek pochoval... My klesli – čerstvá kouří k nebi krev – zlámáno kopí, v blátě korouhev!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

633. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  2. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  3. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  4. PÍSEŇ NÁRODNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  6. None (Rudolf Medek)
  7. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  8. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  9. SLOVANSKÁ RHAPSODIE. (Eliška Krásnohorská)
  10. ČTYŘI PÍSNĚ SOKOLSKÉ. (Josef Václav Sládek)