V to solidní mrtvé město(Na)
hasnoucí zvolna při západu slunce(Na)
blýskající okny do zeleně parkánů(Na)
za podzimní zemité vůně(Na)
Cizinec mladý vkročil(Na)
Po setmělé navigaci(Na)
kde od kůlů černých hleděly nehybné lodi(Na)
na hroty věží(Na)
Cizinec tenkrát přišel(Na)
Zde kdysi byl zrozen(Na)
syn tuláka vystěhovalce(Na)
jenž před léty dávnými s ženou(Na)
tu marně útulek hledal(Na)
za hrozných útrap a bídy(Na)
A sotva že počali žíti(Na)
již občanům bohabojným(Na)
se záhy tak prozradili(Na)
ti potulní přistěhovalci(Na)
že dětmi jsou ruchu(Na)
a světla a slunce(Na)
i odvahy plánů a víry(Na)
a neukojené touhy jež chvátá(Na)
výš nad nízké domky ulic(Na)
To nesneslo solidní město(Na)
Pak stalo se Cizinec mladý(Na)
tu narodil se a zmizel(Na)
Táh za karavanou bídy(Na)
širokým bouřícím světem(Na)
za zkouškami klamného žití(Na)
Oh karavana bídy jde světem překrásným světem(Na)
na obrovských paloucích travnatých bdí její kouře(Na)
Jsou pohledy s výší do nížin večery lákavé hvězdné(Na)
však při hladu strašném(Na)
Ze samot a hájů volají práci a barvy planou(Na)
měst neznámých život jímá po činech úžasnou touhou(Na)
však při hladu strašném(Na)
jde Cizinec roste a sílí syn světla vzduchu a slunce(Na)
však při hladu strašném(Na)
Tak vyrůstá v noci a v dny tak v trpké vyrůstá roky(Na)
syn ruchu a světla(Na)
teď volný muž činu se po létech vrací(Na)
do rodného města(Na)
V to solidní mrtvé město(Na)
hasnoucí zvolna při západu slunce(Na)
jež blýskalo okny do zeleně parkánů(Na)
za podzimní zemité vůně(Na)
Cizinec mladý se vrátil(Na)
Jak dávno tomu(Na)
co v žebráckých toulal se hadrech(Na)
po této ubohé zemi(Na)
co v zamlklých poslouchal školách(Na)
ty krotce líčené děje(Na)
svých zakřiknutých otců(Na)
Jak dávno tomu(Na)
co odešel dalekým světem(Na)
za novým dobrodružstvím(Na)
Jak dávno dávno(Na)
co na černých lodích kupeckých(Na)
kdes u břehů Ameriky(Na)
se učíval měnivé násobilce(Na)
odvážných obchodníků(Na)
za křiku papoušků koupajících své barvy(Na)
v paprscích žhavého slunce(Na)
To dávno(Na)
co odloživ dělnickou bluzu(Na)
sen horečný dohonil činem(Na)
a po štěstí měnivém(Na)
svou zkušenost na pomoc poslal úsporám drobným(Na)
je zmnožil a znásobil(Na)
by po létech k soutěži vyslal(Na)
je v závod čestný(Na)
A teď(Na)
syn ruchu a volných prostor(Na)
a pokladů duše dobytých ztěžka(Na)
stál v rodném svém městě(Na)
Byl mlád(Na)
a jasných barev měl oblek(Na)
Bez allongeové paruky(Na)
hned procházel za rána město(Na)
Park povadlý náměstí dlouhá a zdivená(Na)
figurky podezřívavých otců(Na)
a zjitřené novotou dcery(Na)
a synové před svými krámky(Na)
si Cizince prohlíželi(Na)
Kam kráčí Cizinec snědý(Na)
v který dům vejde(Na)
a na kterou pohlédne ženu(Na)
a koho osloví nejprv(Na)
Kam půjde čeho si žádá(Na)
Proč přišel Cizinec snědý(Na)
Jde Cizinec zamyšlený(Na)
a nepromluví v den prvý(Na)
Své ruce zkřížené na zad(Na)
prochází podzimním hájem(Na)
i miniaturním parkem(Na)
Nad hřbitovem dumá dlouho(Na)
Snad nápisy smyté řeší(Na)
pod černými ostružinami(Na)
Pak z brány cos vyčítá smutek(Na)
jakýchsi rejtharských časů(Na)
jež jedinou byly slávou(Na)
a poslední města chloubou(Na)
Jsou jati tou pozorností(Na)
hle zdá se otcové města(Na)
Leč nikdo se neosmělí(Na)
Pak odchází v divném snění(Na)
na odlehlá smutná místa(Na)
nad parkány topoly šumí(Na)
a v louce se klikatí potok(Na)
s vrbami nakřivenými(Na)
Oh znepokojení těžké(Na)
po městě se rozletuje(Na)
Ne že by snad bylo svědka(Na)
dob dávných kdy otec tu hledal(Na)
a nenašel útulku kdysi(Na)
Též nikdo si nevyčítal(Na)
že ublížil člověku ruchu(Na)
a odvahy plánů a víry(Na)
tož otci Cizince toho(Na)
jenž procházel nyní město(Na)
je soudil a pozoroval(Na)
Leč znepokojení rostlo(Na)
všech novot se občané báli(Na)
Všech cizinců pátravých příliš(Na)
a buřičů všech A nejvíc(Na)
se báli dát schovaný peníz(Na)
za nevyzkoušené věci(Na)
A Cizinec hledí pátrá(Na)
Šat exotický krok pevný(Na)
Jak zatrpklý pohled se mění(Na)
čas po čase v záhadný úsměv(Na)
oh někde již jistě viděl(Na)
ty nizoučké vjezdy a práhy(Na)
Za okny u stavu pracujícího tkalce(Na)
u vymírajícího stavu(Na)
i toho kamnéře viděl dřímat(Na)
za stromy jež svítí první zelení(Na)
i toho krejčíka pitvorně se klonit(Na)
i kupčíka vyhlížet z krámu(Na)
tu bigotní starou dámu(Na)
potřásat růžencem v slunci(Na)
Však neví už kde to bylo(Na)
zda před léty otec v trpkých(Na)
to kreslil epištolách(Na)
Či v životě minulém kdysi(Na)
žil takový nehybný život(Na)
v bezvětří zapadlých krajů(Na)
za neproniklými lesy(Na)
za horami neprostupnými(Na)
To všecko mu bylo tak známým(Na)
tak příslovečným jak tisíc(Na)
měst jiných jež viděl dřímat(Na)
ve středu své ubohé vlasti(Na)
Bez činů romantika(Na)
v zdech zvětralých privilegia(Na)
jež hynuly s roky(Na)
Dlí přeslavní konšelé u džbánů(Na)
co nad piškotovými dorty(Na)
se ženy potěšují(Na)
Jdou roky Skrz prejzy teče(Na)
do prázdnících se džbánů(Na)
Zdi pukají solidních domů(Na)
snad divokým žalem(Na)
nad přešlými stoletími(Na)
však prázdně dunícími(Na)
Zde jedli modlili se(Na)
zde množili se a jedli(Na)
a modlili se a množili(Na)
a umírali a jedli(Na)
a pili a množili se(Na)
pro jakýsi cizí prospěch(Na)
pak umírali tak věčně(Na)
Snad pracovali tu také(Na)
Leč nikdo té neuzřel práce(Na)
Syn ruchu(Na)
syn slunce a vzdušných prostor(Na)
od mládí v života vírech(Na)
jenž krvácející měl srdce(Na)
i něhou i mužnou silou(Na)
když v noci zamyšlen stanul(Na)
nad městem jež umíralo(Na)
tu pohřební píseň slyšel(Na)
O miserere o miserere(Na)
ó běda kraji jenž vymřel(Na)
Nad zakřiknutými domy(Na)
to zpívalo hrobovým tichem(Na)
o miserere o miserere(Na)
Mdlí neodvážní a skromní(Na)
se vyloučili z žití(Na)
Zde výmluvně příliš mlčí(Na)
poušt Evropy naivně krásná(Na)
Schne tráva by otroci její(Na)
si měkčeji podestlali(Na)
za hladových dnů a nocí(Na)
jak rostou tu sosnové lesy(Na)
všem lidem tu třeba již rakví(Na)
Na miniaturních polích(Na)
jen urodí se co možno(Na)
za doby mdloby a smrti(Na)
O miserere o miserere(Na)
o miserere(Na)
Leč nádherné jsou tu dvě věci(Na)
Tož pohřby a slunce západ(Na)
To slyšel syn ruchu(Na)
syn světla a přemítal s bolestí(Na)
Proč Evropa vášnivě objímá(Na)
jen skutečně živé(Na)
jen odvážné silné a sebevědomé(Na)
do nejzazších koutů nahlížející(Na)
ty projíždějící oceány(Na)
ty křižující drahami zeměkouli(Na)
ty vesele kupčící s osadami(Na)
ty ohrožujícící sebe žoky zlata vylodňující(Na)
tam v zemích kde zbrojíři zpívají(Na)
v hučení vášnivých dmuchavek(Na)
kde nově ulitá děla jsou rozestavena(Na)
kde v přístavech válečných černé ční lodi(Na)
Oh dávno syn ruchu byl svědkem(Na)
že Evropa objímá vášnivě(Na)
jen ty kdož skutečně žijí(Na)
Ty vítězné po hrozných bojích(Na)
ty milující ovoce staletých kultur(Na)
ty kteří si vybojovali místo(Na)
a třeba i s nožem v ruce(Na)
než rozhodné počaly scény(Na)
za náhle zdviženou oponou(Na)
Tak přemýšlel v tichu ulic(Na)
a bzučel si zítřejší píseň(Na)
Neb čekal až vzejde slunce(Na)
a nastane květnové ráno(Na)
Den v první svou měkkou zeleň(Na)
své lichotné poslal slunce(Na)
A Cizinec uvítal slunce(Na)
a bzučel si zítřejší píseň(Na)
Den první byl v květnu(Na)
kdy každý svou píseň zpíval(Na)
jak srdce si žádalo z hloubi(Na)
a Cizinec v náměstí stanul(Na)
a Cizinec zpíval svou píseň(Na)
těm kdož ještě žili v tom městě(Na)
Hle to je má dnešní píseň(Na)
Ač Cizinec(Na)
ač Cizinec z dalekých končin(Na)
a zapomenutý rodák(Na)
já přišel syn století(Na)
syn ruchu a odvahy(Na)
Já přišel(Na)
bych v mrtvé poušti vykouzlil život(Na)
Jdu pokleslé naděje vzkřísit(Na)
vzmach křídel jdu rozburácet(Na)
jdu pokroku syny vzývat(Na)
Chci celé století přeskočit(Na)
v před pádícím ořem(Na)
až v umdlených lebkách(Na)
to zajiskří chtěním(Na)
Jdu poklady ukryté hledat(Na)
Chci divokou silou obrovská popohnat kola(Na)
a párou pobídnout písty chci výskati slyšet ventily(Na)
by rozveselily smutek mrtvého hnití(Na)
Však ne tak bych zotročoval(Na)
leč abych jen stejně těžil s dělníky budoucnosti(Na)
Chci peněžní obrat Chci veselé obchodování(Na)
chci s cizinou rovnost a poptávku po svojí práci(Na)
Chci abyste přilnuli záhy k železným obrům budoucna(Na)
chci abyste naslouchali té výmluvné hučící mušli(Na)
jíž cizina zpívá a miliony všech národů mluví(Na)
Chci abyste navykli písni budoucna(Na)
než vymrou idyllická řemesla i nizounké vaše krámky(Na)
jdu mezi vás Apoštol jinak chápané práce(Na)
jež zakotvit žádá si jmění(Na)
na vlastní vzbuzené hroudě(Na)
Tak mluvil(Na)
s úžasem slyšelo město(Na)
To město v němž málo kdo chápal(Na)
tu píseň prvního května(Na)
jež zněla jinak než ony(Na)
za časů idyllických(Na)
Jak v čmeláků zjitřeném hnízdě(Na)
to hučelo v smutném parku(Na)
před kostelem na všech baštách(Na)
A figurky podezřívavých otců(Na)
i zvědavé novotou dcery(Na)
i synové před svými krámky(Na)
na Cizince pohlíželi(Na)
s výsměšnou zdvořilostí(Na)
I chudina ve strašných hadrech(Na)
se scházela na náměstí(Na)
ta chudina zastrčená(Na)
do děr a ucpaných klecí(Na)
a v polích paběrkující(Na)
ta chudina hrozná(Na)
ta nepodnikavosti kletba(Na)
a kořist černé ruky(Na)
Jak hladoví Lazzaroni(Na)
tak zřeli na syna ruchu(Na)
a slunce a volných prostor(Na)
však nevěděli si rady(Na)
neb moh to být posel z pekla(Na)
I rozumní opatrní(Na)
ti otcové podezřívaví(Na)
za dlouhých sezení nočních(Na)
tak zlovolně předvídali(Na)
ten odvážný v bídě skončí(Na)
syn pravý svého otce(Na)
Stál cizinec(Na)
A smál se(Na)
A smál se v převaze vítězné(Na)
Pak odešed k vodám a lesům(Na)
táh za sebou zástupy první(Na)
zítřejších přívrženců(Na)
i hladových Lazzaronů(Na)
i zvědavých dobrých otců(Na)
i synů zamknuvších krámky(Na)
na čin již čekajících(Na)
Ten jediný byl jenž myslil(Na)
Ten jediný byl(Na)
jenž nebál se dnešní ztráty(Na)
ni zítřejší V budoucnost věřil(Na)
A poučiv druhy v práci(Na)
klad základy k svému dílu(Na)