Teď neklaní se vonný květ(J4m)
tvým krokům nechť ho ušlapají(J4f)
ni listů šum ni ptáků let(J4m)
ti v pozdrav nevlá v mrtvém kraji(J4f)
Teď vánek měkkou dlaní svou(J4m)
tě nepohladí po mdlém čele(J4f)
a smavé dálky nepozvou(J4m)
tě v slastný útěk z tvého žele(J4f)
Tvým snům i tužbám píseň vln(J4m)
již pochlebenství nezašeptá(J4f)
co v srdci máš čím duch ti pln(J4m)
ten sníh ten led se po tom neptá(J4f)
Kol mrazná běl jak moře pěn(J4m)
v něm tonou černá pásma lesů(J4f)
kraj zmizel třpytem zatopen(J4m)
a nikde hnutí nikde hlesu(J4f)
Jest jak by vůle přírody(J4m)
sled každý shlazovat se jala(J4f)
své lásky a své lahody(J4m)
i štěstí jímž tě vyhýčkala(J4f)
Jak ocel skví se přísný chlad(J4m)
jí v něžném kdys a žhavém hledu(J4f)
zří tak ti v líci jak bys klat(J4m)
měl zkameněti v poušti ledu(J4f)
Jak tmavý terč těm zrakům vstříc(J4m)
jsi sám a kol se niveč bělá(J4f)
zda ještě živě plá ti líc(J4m)
a živě dumá duše vřelá(J4f)
Sám opuštěn zda cítíš jej(J4m)
ten los jak smrtně v žití zebe(J4f)
Klat před Medusin obličej(J4m)
a vypovězen v sama sebe(J4f)
A přec byť tvorstva ledný kruh(J4m)
se tebe zříkal bez účasti(J4f)
pak srdce pro svůj žár i ruch(J4m)
je teprv s pýchou samo vlastí(J4f)
Když obklopeno ledných hor(J4m)
či ledných duší pustým změtem(J4f)
tím výš plá šlechetný v něm vzdor(J4m)
jenž ví že samo svým je světem(J4f)
A ví nechť za obzoru mez(J4m)
běl mrtvé zeje v spoustě zimy(J4f)
že v nepoznaných skrytech kdes(J4m)
má svého žáru pobratimy(J4f)
Když mrazem krutě ztvrdla zem(J4m)
pak srdcem vzrůstáš ku poznání(J4f)
co lásky a co vůle v něm(J4m)
a síly jež svou lásku brání(J4f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
12 |
| Celkem veršů: |
48 |
| Jamb: |
48
(100 %)
|