Když pochybuji hořké zkušení(J5m)
když v sladké přeludy mi víru vzalo(J5f)
jež obraznosť si tvoří v nadšení(J5m)
a v něž by srdce rádo spoléhalo(J5f)
Když odboj pravdy roušky báječné(J5m)
s čel strhal božstev luzných majestátům(J5f)
a žezlo vzal jich říši odvěčné(J5m)
kéž mohu věřit aspoň v tebe Fatum(J5f)
Kéž mohu mnít že matný žití děj(J5m)
tvá ruka řídí nezdolná i děsná(J5f)
že jako Medusin tvůj obličej(J5m)
zřím trnouc tmít se nad lidmi jak ze sna(J5f)
Kéž myslím tvůj že hněvivý to vzdor(J5m)
či přízeň jest mi sudbou zla i blaha(J5f)
že vůle tvá s níž marný lidem spor(J5m)
mým krokům velí a mé činy sahá(J5f)
Kéž mohu klamat se že bezbrannou(J5m)
a bezmocnou jsem Fatum ve tvé pěsti(J5f)
že zbude jen buď klesnout pod ranou(J5m)
buď z ruky tvojí snášet trpné štěstí(J5f)
Kéž přelhu se že rozpor osudný(J5m)
ty rozhodneš jen slepá krutá sílo(J5f)
chvat za štěstím ten toužný záludný(J5m)
či chmurný rozchod s ním že tvé jest dílo(J5f)
Ne moje Kéž se přemluvím že ty(J5m)
jen ty ó Fatum původem jsi činů(J5f)
z nichž uzrá plodné símě odvety(J5m)
a ty že neseš zásluhu i vinu(J5f)
Kéž nevidím že vlastní chvělá dlaň(J5m)
to třímá kladivo jež los můj ková(J5f)
a proti zlu že jest nám žhavit zbraň(J5m)
jen vlastním ohněm jejž si srdce chová(J5f)
Kéž necítím že vlastní vůle soud(J5m)
své těžké vyřknout musí rozhodnutí(J5f)
žeť vlastním úsilím nám zmáhat proud(J5m)
kde nejdivěji ve svůj vír nás nutí(J5f)
Kéž nevím jakým kouzlem dařená(J5m)
ta malá lidská ruka zdolá tvoji(J5f)
a síla slabých vůle nadšená(J5m)
jak dlouho může vzdorovat ti v boji(J5f)
Než klesne Pád by snésti bylo snáz(J5m)
moc kdyby slepá již nic neoblomí(J5f)
jak příval živlu porážela nás(J5m)
a v odpor nehřmělo to ve svědomí(J5f)
Však vím žeť naše moc jež rozsoudí(J5m)
a tvá žeť přeludem Nám bude strádat(J5f)
a vinni být když vášně pobloudí(J5m)
nám bude pykat nám jen účet skládat(J5f)
Nám a ne tobě V bájné slávě své(J5m)
jsi hrozno Fatum bijce smrtelníků(J5f)
však hroznější když kleslo bytí tvé(J5m)
a v ruku vlastní vzdalos nám svou dýku(J5f)
A nutno li ji v naše srdce vklát(J5m)
ty toho neučiníš leč my sami(J5f)
Nám zůstavilos hruď si pravdou rvát(J5m)
či v slasť se zpíjet závratnými klamy(J5f)
Vím také přijdou kynou někdy blíž(J5m)
a někdy v dáli svrchované chvíle(J5f)
kdy vymyká se los nám z ruky již(J5m)
a ruka jiná stanoví nám cíle(J5f)
Ta ruka nad naši však mocnější(J5m)
to není ruka tvoje démonická(J5f)
ó Fatum Měkčí jest i krutější(J5m)
tak mocná jest jen drahá ruka lidská(J5f)