Můj soudruh.

Eliška Krásnohorská

Mně lampa dávno shasla mně hlavu dávno šá sen(J7m) v má myšle se motaje svou pestrou nicotou(J7m) jak v poplašeném hu pa zpěněn uřícen(J7m) štván přízraky a k trýzni hnán duch kle mrákotou(J7m) v nepokojném sně zas o myšlénku pa(J7m) snům vzpí se i přeludům chce moc k prav vzrůst(J7m) Pryč an a si báj žád světa nespa(J7m) V tom probouzím se křikem svých stenacích úst(J7m) Pruh síčho světla jak na kroj šaška přistřížen(J7m) půl světnice v jas o a v temno ha půl(J7m) však oloným tichem vzduch jako hluchý obžen(J7m) a hlava jak vymře jak opuště úl(J7m) Kam slouchám tesk noci proč vázne cit a myšle(J7m) což kamennou jsem příšerou což mrtev ži duch(J7m) Můj pohled padl v koutek kde hodiny mám stěn(J7m) a hned to vím co postrádám aj kyvadla to ruch(J7m) Tam tiše na řetízku jejž zla ble luny zář(J7m) na zemi tkví važí ne ne toť ži ďas(J7m) ten olo mužík jenž stáhnuv čelo nadmuv tvář(J7m) tam krčí se tam škle se a ježí vous i vlas(J7m) Tu zneš ma obře a hanbou oči mhouříš dnes(J7m) tu ve prachu se lopotíš tu paže nanáš(J7m) bys jen se dostal vzhůru vší mo táhneš na řetěz(J7m) a že se ti to nedaří hle pěsti zanáš(J7m) Tu sedíš silku jenž každou ži hodinu(J7m) v své otroctví mi zavlekáš v tvůj řetěz upjatou(J7m) Sám otrok ny čekáš že na tvou výš vyšinu(J7m) Ne ne tvůj klid a skrom hled ce nezmatou(J7m) Jen tahej sám jen tahej ty trpasličí titane(J7m) jen roboť dál tuž kaž sval a zmozol krutou dlaň(J7m) z olo hrudi ti lidský povzdech zavane(J7m) jen urej se do potu do krve se zraň(J7m) Věz jak jest poraženým ty zarputi obříku(J7m) Jak přeji ti tvůj hroz pád jen svíjej ty se tam(J7m) A všecky svoje viny teď vyslyš sta hříšku(J7m) Tvůj kaž čin byl si a faleš zmar i klam(J7m) Tys tahal pořád tahal jak za vteřinou vteřinu(J7m) bys odklízel vždy zvolna jen vždy stej jen a dost(J7m) a stáhls nenale tak lsti ma zlosynu(J7m) věk nejkrasší věk mladosti mi do v minulosť(J7m) A do věč do bys tahal vesnu za vesnou(J7m) ty hrobaři cos uchvátil tos vmetal v smrti dol(J7m) A přec tak vlékals vždy žalu chvíli děsnou(J7m) a ze vteřin jsi věčnosti vždy spřádal pro můj bol(J7m) Ty mnohdy taj v temnu slouchala jsem z lože přec(J7m) čas uznil jsi v hodinách jak ptáče chyce(J7m) jež do se zobcem a křídlem tepe o svou klec(J7m) hrdélkem se zaplé v ty mříže(J7m) Tak dloužils každou trýzeň a kaž stesk i nepokoj(J7m) zlý okamžik jsi znásobil však dob promrhal(J7m) ó v hodinu slasti jak létly ručky přes orloj(J7m) jaks lo dmul div ží svou jsi řetěz nestrhal(J7m) Jen do rychle do jsi svážel radosť v jeden trysk(J7m) a přivlékal jsi kaž den pak vzpomínku a žel(J7m) taks hrál s mým celým žitím teď znej mou pomstu toť tvůj zisk(J7m) Jen ruka mohla vznést bys v prachu neležel(J7m) Teď dobře ma obře hry podloudné jest konec as(J7m) ty nebudeš rat již ni vodit za otěž(J7m) buď veta po tvé zvůli osvobodím ži čas(J7m) již nevstoupíš ty v dráhu svou ty dole staneš(J7m) I hledím v tem koutek tam jako myška lape(J7m) tkví mužíček můj z olova a mhouří na mne hled(J7m) a skrývaje se v stínu strachem ústa zamče(J7m) jak pod ložem kdys Paleček když vkročil Lidojed(J7m) A zdá se mi že chábnou mu vypoule svaly teď(J7m) a šedivou tu bradu svou že tiskne k hrudi hloub(J7m) jak odsouzenec jenž opřen o žalář zeď(J7m) bdí v řezech noc posled ret oči v sloup(J7m) A ticho kol tak mrt a půlnoc věs rafije(J7m) tam s kyvadlem se zastavil i krot hodin rej(J7m) čas bez me a hrá se jako moře rozlije(J7m) neb mrtev již jest jeho pán ten zpup čaroděj(J7m) A hr jako trofej již ruka jej schvacuje(J7m) hle trpaslík jak směš trup i paže napja(J7m) Jest mrtev a tu leží v té podo jak pracuje(J7m) jak tiskne kruh a mozo pěsti zaťa(J7m) Ba ru v prostřed la smrť pidimuže zastala(J7m) on pracoval svůj ce věk pak nemohl již dál(J7m) Ty olo muži tu nad tebou jsem zplakala(J7m) i bylo mi jak osud tvůj by u mne v jiz stál(J7m) Vždyť zimou tem skřítku jsme klopotili pospolu(J7m) jako ty ty jako my byli přáte(J7m) A my též kdy vázli a nebylo to bez bolu(J7m) než poznovu jsme dobyli si chvíle vese(J7m) Ba hledíc na vidím jak stejni jsme jako ty(J7m) ty jako jak směš hle své ly nanáš(J7m) a mohut se kasáš jak do titanské roboty(J7m) a že jsi přec jen pidimuž jak pěsti zanáš(J7m) Jak podobni jsme so ty hanbou oči mhouříš dnes(J7m) že lopotíš se mar výš a chci k prav vzrůst(J7m) ty úsilím se svíjíš a mlčky taháš za řetěz(J7m) jak probouzím se křikem svých stenacích úst(J7m) Ty ladem chtěl jsi řídit svůj svět aj mých to čtvero stěn(J7m) to malič tvé obrovství kdož teď je doko(J7m) Jsi svržen se své še a ze své dráhy vyhostěn(J7m) cos osnoval to přervala ti sudba nesklon(J7m) Též chci lad a dobro hledám pravdu blahosti(J7m) a pitvorné jak trpaslík jest vše úsi(J7m) Což divu že pak trnem jako ty v své úzkosti(J7m) jak před obrem kdys Paleček pod jeho poste(J7m) Můj olo skřítku jsme oba stej obříci(J7m) nás jeden pych vždy vzhůru nes a do jeden pád(J7m) a v zlé i dob chvíli jsme staří oba hříšci(J7m) my zmrhali chvil nejkrasších nám spolu jest se kát(J7m) Tys bří mno chvíle jak přítel můj vzal na sebe(J7m) co minulo měj za to dík co přijde sděl to zas(J7m) Pojď lape ty myško již nehněvám se na tebe(J7m) pojď hospodař v mém čtveru stěn a važ i měř mi čas(J7m) Z mé ruky vezmi volnosť a klopotné to ži zpět(J7m) pojď na svou výš bys poznovu tam vládl v noc i den(J7m) Však oba nás to svrhne zas do prachu co nevidět(J7m) kdo dříve z nás tam soudruhem as bude napaden(J7m) Již řetěz vrčí vzhůru hle jak se obřík třepe(J7m) jak směš zas je rados že lo doko(J7m) A řetěz chvilkou vrzne a kyvadlo zas štěbe(J7m) jen táhme zas věr dál ty skřítku jako (J7m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 29
Celkem veršů: 116
Jamb: 116 (100 %)