Až v duhové bráně již duše stojí(Y4a)
a zazvonit v nebeský zvon se bojí(Y4a)
I chví se jí křídlo i chví se ruka(Y4a)
když slabounce na dvéře Boží ťuká(Y4a)
Kdo jsi ptá se Petr tu tak se lekla(Y4a)
div od nebes prahu zas neutekla(Y4a)
Však zůstala ztrnulá jako kámen(Y4a)
a Petr dí vlídně Nu vejdi Amen(Y4a)
Z tvé stoudnosti poznávám dobrou duši(Y4a)
neb černé ty beranem v bránu buší(Y4a)
Již otevřel Petr on usmívá se(Y4a)
jak dušička krade se k věčné spáse(Y4a)
Jde lehounkým krůčkem jak mládě ptačí(Y4a)
a křídla co nejvíce k sobě tlačí(Y4a)
Jde v blaženosť věčnou a věčné světlo(Y4a)
jak kdyby ji svědomí těžké hnětlo(Y4a)
V houf duší se potácí s bázně mamem(Y4a)
div nepřijde k úrazu v nebi samém(Y4a)
Až sám dobrý Bůh si to k smíchu páčí(Y4a)
Kdo jsi duše divná jí říci ráčí(Y4a)
Však duše se leká a chví a pýří(Y4a)
kol do kola celé s ní nebe víří(Y4a)
I kloní se rdí se a stojí němá(Y4a)
pak vzmuží se k slovu leč slova nemá(Y4a)
Aj tedy dí Pánbůh nač tolik strachu(Y4a)
Či patříš snad naposled ku rarachu(Y4a)
Co tíží tě Snad se to ještě spraví(Y4a)
nu vždyť jsme tu dobří a shovívaví(Y4a)
Máš nějaký hřích snad Jen pověz Bohu(Y4a)
Má milá já mnoho ti odpustit mohu(Y4a)
Já odpouštěl všem zde jen již se zeptej(Y4a)
a když se tak stydíš aj tedy šeptej(Y4a)
Proč upýpáš se jako nevěsta veská(A4a)
Tu šeptla Můj Bože jsem dušička česká(A4a)
Hled Boží se zjasnil Když to tvá vina(A4a)
když to celý hřích tvůj aj toť mi jiná(A4a)
Ty jež se tu chvěješ a koříš tak znízka(A4a)
ty sedneš tam nejvýš kde muzika výská(A4a)
Tam přijde ti smělosť tam potřeba tebe(A4a)
jdi dušičko česká jdi v české nebe(A4a)
A za prstem Božím tam duše hledí(A4a)
kde musici sancti nejvýše sedí(A4a)
Hle Záviš a Dalibor vězeň chudák(A4a)
tam s varytem Lumír tu Švanda dudák(A4a)
Tu ze srdce k srdci Záboj zpívá(A4a)
a Slavoj si do taktu mečem kývá(A4a)
Mnich notuje Pomiluj berlu má z palmy(A4a)
a kacíř hle kacíř tam zpívá žalmy(A4a)
Král rytíř tu v milostné hraje struny(A4a)
tam děvice s vlasem jak paprsky luny(A4a)
Slyš Husitů píseň Tu hrají v cepy(A4a)
i vousatý Prokop i Žižka slepý(A4a)
A kolem nich sedí tam andělé mladí(A4a)
ti bubnují troubí a housle si ladí(A4a)
A nad nimi menších zas pěvců zjevy(A4a)
hoj české to nebe je samé zpěvy(A4a)
Tu dušička slouchá a tvář jí živne(A4a)
ba sprostila již se své tesknoty divné(A4a)
Pne směleji hlavu a perutě zdvihá(A4a)
a semotam blýskavým okem žíhá(A4a)
Tu pojednou houkne až nebe se třese(A4a)
Ha bohdejž to rarach a vzhůru se nese(A4a)
Dva anděly porazí křídel svých machem(A4a)
až všecko tu oněmí kamení strachem(A4a)
Jen zvolna dí Pánbůh tys dušičko smělá(A4a)
až přílišná odvaha do tebe vjela(A4a)
Ten hudlař dí duše ó kýž by radš oral(A4a)
Vždyť vynechal pauzu a zmodrchal chorál(A4a)
I vytrhla partesy Prokopu mnichu(A4a)
a meč vzala Slavoji Slouchejte v tichu(A4a)
Tak houkla si jako by nebesy vládla(A4a)
Teď znova Ty mlč ty tam od svého rádla(A4a)
v rozhorlenosti a v ohnivém hybu(A4a)
takt mávala mečem a spravila chybu(A4a)