Večernice.

Eliška Krásnohorská

Večernice.
Nade háje svatá večernice vzešla, odpočívá, strmé hory přešla, dálné pouště, dálné ráje. Hlavu klade spanilou v klín měkký šera, obláčky jí pozdravení sterá nesou ode noci mladé. V modré mlze zahalena řeka vítá zašeptáním ji, a z květů zkvítá vstříc jí krásná čistá slze. A já v tebetebe, hvězdo dálná! zraky nořím, v tužbě plynu, luzným žárem hořím – ozař, ach! mé duše nebe. 48

Kniha Z máje žití (1871)
Autor Eliška Krásnohorská