Večernice.

Eliška Krásnohorská

Nade háje svatá večernice vzešla, odpočívá, strmé hory přešla, dálné pouště, dálné ráje. Hlavu klade spanilou v klín měkký šera, obláčky jí pozdravení sterá nesou ode noci mladé. V modré mlze zahalena řeka vítá zašeptáním ji, a z květů zkvítá vstříc jí krásná čistá slze. A já v tebe, hvězdo dálná! zraky nořím, v tužbě plynu, luzným žárem hořím – ozař, ach! mé duše nebe.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

253. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VANDA. (Otakar Červinka)
  2. VEČERNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  3. 72. Děčín. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. XXXVIII. Nad rovečkem svírá prkno šedé (Jan Neruda)
  5. LUZNÁ NOC (Božena Němcová)
  6. XIX. (Karel Sabina)
  7. V dálku. (Vincenc Furch)
  8. 10. Sen. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. LXXV. Tamo růže kde nevadlé (František Ladislav Čelakovský)
  10. NOC. (Václav Jaromír Picek)