Děti v koupeli.

Eliška Krásnohorská

Děti v koupeli.
Na rybníce vlny kolébavé potají své sny si šeptají, slunka svity měnivé a hravé roušku stínů tiše zvedají. V borů věnci zrcadlo se skvostné odkrývá jak v rámci vábivém, v něm přehlíží jitro přemilostné zdobu svou ve skrytu stydlivém. Jaký obrázek to plný něhy! bílé mráčky plují tam i tu, – mním, že mezi zelenými břehy rozlévá se kousek blankytu. 88 Borů vrchole a modro nebe, ptáků let – vše krášlí hladinu; světa zapomínaje i sebe hledím v obraz mnohou hodinu. Hle, jakby se mezi mráčky neslynesly, skáčí drobné děti do vody; malíř sedí pod stromem a kreslí andělíky podlé přírody. 89

Kniha Z máje žití (1871)
Autor Eliška Krásnohorská