Děti v koupeli.

Eliška Krásnohorská

Na rybníce vlny kolébavé potají své sny si šeptají, slunka svity měnivé a hravé roušku stínů tiše zvedají. V borů věnci zrcadlo se skvostné odkrývá jak v rámci vábivém, v něm přehlíží jitro přemilostné zdobu svou ve skrytu stydlivém. Jaký obrázek to plný něhy! bílé mráčky plují tam i tu, – mním, že mezi zelenými břehy rozlévá se kousek blankytu. Borů vrchole a modro nebe, ptáků let – vše krášlí hladinu; světa zapomínaje i sebe hledím v obraz mnohou hodinu. Hle, jakby se mezi mráčky nesly, skáčí drobné děti do vody; malíř sedí pod stromem a kreslí andělíky podlé přírody.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

712. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Varoň. (Antal Stašek)
  3. V OBOŘE. (Ferdinand Tomek)
  4. U komůrky. (Rudolf Pokorný)
  5. Šumí Labe. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  7. 2. Jarní slasť. (Josef Wenzig)
  8. Nebeklíč. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. Neznámé. (Emanuel Züngel)
  10. PŘI MĚSÍČKU. (Miloš Červinka)