Právo matky.

Eliška Krásnohorská

Hle prapory vlají nad hrdinami(Na) a zbraně ty hrozí jak blesky samy(Na) do války do války krvavé(Na) provází vojvoda reky své(Na) Do války kdo mužem ať mužně povstává(Na) ve smrti i vítězství čeká ho sláva(Na) Nuž vyjeďte v pole u vítězné boje(Na) a smáčejte krví prapory svoje(Na) o nepřátel prsa rozbijte kov(Na) a pláň nedohlednou změňte v rov(Na) pak vraťte se zpět vaše sláva ať ztlumí(Na) vdov nářek i sirotků nad dědin rumy(Na) Na komoni pyšném v čele svých pánů(Na) projíždí Spytihněv města bránu(Na) v tom ubledlá žena se vrhá mu vstříc(Na) zachvátivši uzdu kryje svou líc(Na) a plačíc na ňadrech děťátko skrývá(Na) i pokleká v prach a vojvodu vzývá(Na) Dav udiven stojí i vojvoda žasne(Na) kol tichnou zbraní třeskoty hlasné(Na) kdy kníže se ptá Jaká prosba tvá(Na) a žena dí Žádám práva svá(Na) mě křivda stíhá a v nevoli víže(Na) posvátná jest pře má ó rozsuď ji kníže(Na) Odhání ji rytíř s pochmurnou lící(Na) Nesešli se k soudu bojovníci(Na) nepřítele soudit jde Spytihněv(Na) Ó kníže lká žena než polije krev(Na) tvůj meč trestající bojem divým(Na) znič bezpráví slovem jen spravedlivým(Na) Již ustup dí kníže válečné době(Na) až vrátím se z boje staň právo se tobě(Na) Než vrátíš se žena zaúpí(Na) boj drahých mrtvol pak nakupí(Na) vdov sirotků sta vynesou lkání ti k slechu(Na) kdy zkojíš ty tisíce slzí a vzdechů(Na) Svým slovem se váži že první máš býti(Na) jíž má po mém návratu právo se díti(Na) Tu žena v nebesa upírá hled(Na) Však bůh li usoudil nevrátíš se zpět(Na) a srdce ti klesne těžší o vinu(Na) a chudší o klenot krásného činu(Na) Jest hořká to pravda a slova to smělá(Na) leč mluv jaká křivda tobě se děla(Na) i kyne jí kníže již stojí mu vstříc(Na) a rytíři bledne pochmurná líc(Na) kdy násilné křivdy mučenice(Na) povznáší svůj hlas co žalobnice(Na) Kdys byla jsem šťastna po manžela boku(Na) uplýval mi život v radosti toku(Na) My svorně jsme statky sdíleli(Na) jak dobra tak strasti úděly(Na) v nás vůle i srdce jedno jen žilo(Na) mým právem i jeho právo bylo(Na) A děťátko útlé ten poklad malý(Na) my stejnou jsme láskou objímali(Na) kdy sladké nás péče poutaly(Na) i myšlénky naše splývaly(Na) zdar děcka byl vrcholem blaženosti(Na) a nadějí zástavou budoucnosti(Na) Však běda mně smrť již odňala chotě(Na) a na světě stojím o samotě(Na) kde sirotka svého mám uchránit(Na) jak zlovoli lidské jej ubránit(Na) bez podpory vdova jest opuštěná(Na) a zbavena práva samotná žena(Na) Muž urputný týrá bezbranné ženství(Na) a drze mi vtírá poručenství(Na) chce zástupcem slout mému synáčku(Na) a vyhání matku co žebračku(Na) mé dítě mi násilně z objetí trhá(Na) a v bídu mne vrhá a statky mu zmrhá(Na) Že dědický statek ten posvěcený(Na) prý nehodno svěřit rukoum ženy(Na) že odkazy práva otcova(Na) jen muž zas potomstvu zachová(Na) máť nesmí v té péči podílu bráti(Na) a dítěte blahem jest poroba máti(Na) Ha zlosyn v domě mém zmocnil se panství(Na) jal dítě mé vyštval mne u vyhnanství(Na) však mysl má pevná neklesla(Na) své vlastní dítě jsem unesla(Na) co drahý lup jejž ti k nohoum pokládám(Na) ó suď mne ne milosť jen právo si žádám(Na) Ó nedopusť kníže by nepravosti(Na) po ženské šlapaly důstojnosti(Na) jíž nehájí síla surová(Na) meč ducha jen čistou ji zachová(Na) Ó vyřkni to slovo spravedlnosti(Na) ať vrátím se v domov u volnosti(Na) Ať splním co započal choť můj drahý(Na) vždyť jeho jsem zdědila cíl i snahy(Na) o děcko chci věrně pečovat(Na) a v potu své tváře pracovat(Na) zachráním mu věno rozmnožím statky(Na) i požehná nebe rukoum matky(Na) A budu též učit pachole krásné(Na) zřít v božského práva světlo jasné(Na) by povstal z mé náruči tobě v dík(Na) ujařmené pravdy bojovník(Na) až vzroste mi v muže silna a zdráva(Na) jen uděl mi svobodu uděl mi práva(Na) s dojmutím kníže jí odpovídá(Na) Ó nechci by nevinných stížila bída(Na) by libovůle a násilí(Na) práv nejsvětějších tě zbavily(Na) Trest lupiče stihne vzdor zloby mocem(Na) a sirotku tvému sám budu otcem(Na) Nad ním bude bdíti má ochrana mužná(Na) však činnou též lásku i tys mu dlužná(Na) neb tobě je svěřila příroda(Na) buď plná ti k činu svoboda(Na) Duch tvůj budiž silným ať srdce ti věstí(Na) že pracuješ o děcka člověka štěstí(Na) A pochmurný rytíř se zsinalou tváří(Na) jest provázen zbrojenci ku žaláři(Na) kdy vdova svou vítá svobodu(Na) v tom vojvoda kyne k pochodu(Na) a žena mu volá v nadšenosti(Na) Buď vítězství při tvé spravedlnosti(Na)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

167. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OSVĚTA. (Václav Jaromír Picek)
  2. 2.   Buď, válko, zdráva! Nechť hřímají děla, (Stanislav Kostka Neumann)
  3. HOŘKÉ SLOKY (Viktor Dyk)
  4. PŘI EXEKUCI (Alois Jirásek)
  5. Čechové u Baltu. (Vincenc Furch)
  6. MENŠINÁM. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  7. POTOMCI PŘEMOŽENÝCH. (František Taufer)
  8. VÍTĚZŮM! (Xaver Dvořák)
  9. VI. Ten prapor vemte do boje, (Rudolf Pokorný)
  10. Na poslední stránku Tomkových „Dějů Čech“. (Augustin Eugen Mužík)