BALLADA O DIVNÉM HLASE.

Eliška Krásnohorská

Ční rozboře hrad(J3m) v dol dávno již tak shlíží(J3f) van plís stín a chlad(J3m) se jeho zdivem plíží(J3f) a v tichých no taj(J3m) když bezvětří je v šíru(J3f) co zní to do v kraj(J3m) To ne kot (J3f) toť div kvil a sten(J3m) jak řek Meluny(J3f) mdlý jako pou sen(J3m) jak plakaly by stíny(J3f) a dus hlubo(J3m) jak šel by z led skály(J3f) pak slyš ha hou(J2m) skřek le divo(J3m) zas mrtvým tichem k dáli(J3f) Tu tajnost neblahou(J3m) kdo zbá s odvahou(J3m) Vždyť lovci pra přec(J3m) že ne vl v zemi(J3f) a menší škodlivec(J3m) že slí zchytra (J3f) To ne zvěře ryk(J3m) spíš je to lidské lká(J3f) a zmužilost ni zvyk(J3m) se hrůze neubrá(J3f) Stráž městská stoj(J3m) jíž řit že kaž(J3f) přec jis pokoj(J3m) že nebylo tam vraždy(J3f) že nešlo nikomu(J3m) tam o hrdlo ni šek(J3f) však slyš ha hou(J2m) Či kraji pohromu(J3m) snad věs hlasy s výšek(J3f) Kdo tajnost neblahou(J3m) tam zbá s odvahou(J3m) Pan farář z moudrých úst(J3m) přec pouče(J3f) že hrad je lidopust(J3m) a strašidel že ne(J3f) to příroda že (J3m) své noč zvuky růz(J3f) jen zeň zděše(J3m) že slyší hlasy hrůz(J3f) Též učitel ctný muž(J3m) všem porám se rou(J3f) Co smysly chápou nuž(J3m) to hmota vždy je pou(J3f) Tam ne zjeve(J3m) ni živočich tam zhola(J3f) Tož slyš ha hou(J2m) Snad kdy kame(J3m) též samo hlasem vo(J3f) kdos tajnost neblahou(J3m) zbá s odvahou(J3m) A lékař obvod(J3m) že to nejsou divy(J3f) ni zvuky přírod(J3m) však podráž čivy(J3f) že v noci v chod sluch(J3m) strach lou přelud asi(J3f) Však zbledl jako duch(J3m) sám uslyšev ty hlasy(J3f) Kdys letmo cyklistce(J3m) se zdá že jsou to žáby(J3f) že duše z očistce(J3m) mní bohaboj by(J3f) švec hluchý nerec(J3m) že to ne pranic(J3f) Však slyš ha hou(J2m) On neslyší a přec(J3m) by na hrad nešel za nic(J3f) Tu tajnost neblahou(J3m) jak zbádat s odvahou(J3m) starosta a sbor(J3m) kdož hlavami jsou v obci(J3f) i v ra li spor(J3m) co straší na tom kopci(J3f) že vyšetří tu věc(J3m) pak srdna se shodli(J3f) a kdo je bázlivec(J3m) ten se doma mod(J3f) Tmou v půlnoc příšernou(J3m) jež černala se kolem(J3f) šel hlídač s lucernou(J3m) a sař s protokolem(J3f) pak hrobník s motykou(J3m) a mydlář s librou svíček(J3f) Jen slyš ha hou(J2m) Šli skal oklikou(J3m) půjď volal na ček(J3f) půjď tajnost neblahou(J3m) sem zbádat s odvahou(J3m) Pan farář s kropenkou(J3m) a starosta šel s ho(J3f) dráb sta s pálenkou(J3m) jak zbraň svou kaž vo(J3f) a v zadu houfu švec(J3m) se šklebil nerecky(J3f) měl v kapse ženec(J3m) tak pro případy všecky(J3f) I došel stat tlum(J3m) již k čer brá hradu(J3f) Hned ustal řečí šum(J3m) i ztichl šuškot vzadu(J3f) a mých lo chvil(J3m) se táhlo do věčnosti(J3f) V tom slyš ha hou(J2m) Teď zalkal sla kvil(J3m) mráz všem projel kosti(J3f) Huj Tajnost neblahou(J3m) teď zbádat s odvahou(J3m) Sten bol zde či tam(J3m) Kde zněl Zda blíž či le(J3f) Ó zas Či byl to klam(J3m) že hlas je zavřen v skále(J3f) Zkad z hloubi blíže vál(J3m) Čí muky v něm se chvěly(J3f) Houf užaslý tu stál(J3m) jak hrůzou zkame(J3f) Hlas vo o pomoc(J3m) v tom su pravil muž(J3f) a v temnou brány noc(J3m) se pustil dobrodruž(J3f) Šli za ním v pus dvůr(J3m) tam stáli v nitře ssutin(J3f) Z tmy slyš ha hou(J2m) Srp luny vyšel z chmur(J3m) plál na kraj černých dutin(J3f) zde tajnost neblahou(J3m) lze zbádat s odvahou(J3m) Již mno rozžehli(J3m) svých smolnic žáry ru(J3f) by pe postřehli(J3m) co ny z toho bude(J3f) I pátrali v těch zdech(J3m) v té zpous dumči(J3f) Slyš zase sten a vzdech(J3m) však nikde stopy ži(J3f) Tam z věže z věže jen(J3m) z dna hladomorny ssu(J3f) se jas ozval sten(J3m) Tam vniklo světlo žlu(J3f) ke dnu v prázd stín(J3m) Však sten se ozval znova(J3f) jen slyš ha hou(J2m) Tam skrýval ze klín(J3m) pláč uduše slova(J3f) Jich tajnost neblahou(J3m) kdo zbá s odvahou(J3m) Všem dech se svíral teď(J3m) všem bylo nejiče(J3f) než že to slizká zeď(J3m) tak žaluje a pláče(J3f) a kaž rozechvěn(J3m) teď ucho na zeď klade(J3f) Je slyšet z nitra sten(J3m) jak z hrudi ženy mla(J3f) Jsem žena zazdě(J3m) tam kví hlas ten chvě(J3f) mne zeď ta kamen(J3m) od všeho světa (J3f) v noc věčnou vrhli mne(J3m) kdo slyšíš přej mi spásy(J3f) Ó slyš ha hou(J2m) Ó dej mi světlo dne(J3m) Ach svět je pl krásy(J3f) Znič sudbu neblahou(J3m) a spas s odvahou(J3m) Ty šťast svobod(J3m) ty sil proč jen to(J3f) lán zraje úrodný(J3m) proč mne zde necháš v hro(J3f) Jen to vesny květ(J3m) a hvězdy noci sví(J3f) úpím v hluchý svět(J3m) Proč zazděna mám stlíti(J3f) Vlož na mne trud a tíž(J3m) chci da sít a vláčet(J3f) chci nosit kru kříž(J3m) svým potem cestu čet(J3f) a při tom blažena(J3m) chci zpívat žehnat vděč(J3f) Mne slyš ha hou(J2m) Mluv proč jsem zazděna(J3m) a stanu tak věč(J3f) Tu tajnost neblahou(J3m) mi zbádej s odvahou(J3m) Let na sta tomu již(J3m) co zazdili kdysi(J3f) však dlouhých tíž(J3m) co mrak v mou pamět vi(J3f) Ach smysly ztrýz(J3m) se probudily znova(J3f) Zda slyšíš vzdechy (J3m) a slyšíš moje slova(J3f) Hlas v pláč se odmlčel(J3m) snad čekal odpodi(J3f) Druh na druha tu zřel(J3m) a všichni na smrt bledi(J3f) tu stáli bez rady(J3m) a s vyšeným cem(J3f) Jen slyš ha hou(J2m) Ó ja hady(J3m) se ta pod cem(J3f) Tu tajnost neblahou(J3m) jak zbádat s odvahou(J3m) Tu pan učitel(J3m) Báj středověk měl di(J3f) že stav pev tmel(J3m) zazdě v ní ži(J3f) Mně ne k podivu(J3m) že zazdili zde ženu(J3f) že však je na živu(J3m) a ješ schopna ste(J3f) I krčil rameny(J3m) Pak usnesli se svor(J3f) dát vházet kameny(J3m) v ty sklepy v hladomor(J3f) a zasypat ten hlas(J3m) jenž sva pokoj ruší(J3f) jen slyš ha hou(J2m) Pak ozve li se zas(J3m) nu pak si zacpat uši(J3f) a tajnost neblahou(J3m) tak spravit s odvahou(J3m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 12
Celkem veršů: 228
Jamb: 228 (100 %)