Tak nízko rytíř Heralt hlavu kloní(J5f)
až dlouhým vousem perel dotýká se(J5f)
jež na stole se třpytí v něžné kráse(J5f)
choť mladá čeká Kosmo vzhlíží po ní(J5f)
pán její okem skrytě pátravým(J5m)
a věru místo perel zkoumá ženu(J5f)
Již vidím že tě jinak nezbavím(J5m)
tvých trampot chtivých než když zapomenu(J5f)
že v truhlici mi málo grošů cvaká(J5f)
Nuž pro tvou radost Katuše chci přec(J5m)
ti toho tretu přát když marná taká(J5f)
a pro nás příliš velkopanská věc(J5m)
kus blaženství ti vnese do duše(J5m)
Zde vezmi Tolik dávám Katuše(J5m)
děl hodiv na stůl míšek se zlatoušky(J5f)
Však žádá li si mistr Filibert(J5m)
víc za tu halži nechci dělat dloužky(J5f)
pak mu ji vrať To věz a žádný žert(J5m)
Vstal čapku vzal a kuši na lov šel(J5m)
A Katuše tu stála osamělá(J5f)
jen ze zrcadla přihalená v žel(J5m)
jí vlastní krása okem v oko zřela(J5f)
Ó jaká škoda škoda perel těch(J5m)
Vždyť věděla že mnohem větší měch(J5m)
by musel zlatoušky své vydat za ně(J5f)
a přec ach jak jsou krásny Jak se skvějí(J5f)
když vine je kol růžové své dlaně(J5f)
jakž teprv na běloučké šíji její(J5f)
To byl by lesk k pokusu ji svádí(J5f)
ten obraz v zrcadle a v krvi mládí(J5f)
Chtíc nechtíc obtočila hrdlo svoje(J5f)
tím skvostem luzným plna nepokoje(J5f)
a žádostí se líčko její rdělo(J5f)
až zaplavil jí ruměnec i čelo(J5f)
A nač se tolik zdobit pro koho(J5m)
Tak sebe samu v tiché duši viní(J5f)
Však dost se líbím zrakům jednoho(J5m)
či chci snad by mě krásnou zřeli jiní(J5f)
Vím že to hřích A přec jak okouzlena(J5f)
tam v zrcadle se zhlíží mladá žena(J5f)
až do chrpových očí dětinných(J5m)
se drobné perličky jí zvolna linou(J5f)
Ach smutno jí že krásna být je hřích(J5m)
i neví proč a cítí se již vinnou(J5f)
Již dotýká se spony již je sejme(J5f)
ty perly svodné znamení to zřejmé(J5f)
zlých nástrah úkladného pokušení(J5f)
V tom náhle jakés kleště studené(J5m)
jí tvrdě stiskly ruce Za ní čert(J5m)
se zjevil v zrcadle však ne ó ne(J5m)
to přikradl se mistr Filibert(J5m)
tich jako duch a černou kučeravou(J5f)
svou bradou i svou drsnou tuří hlavou(J5f)
se za pobledlou žínkou ukázal(J5m)
Jen nechte tak hned jazyk rozvázal(J5m)
jen nechte paní halži na svém místě(J5f)
Tak drahé perly nemohly by jistě(J5f)
na hebčím polštáříčku spočinouti(J5f)
než na sametu krčku vašeho(J5m)
Však vůči vám jak soudím ze všeho(J5m)
pan rytíř nechce lakotivým slouti(J5f)
k své hanbě při své slávě Musí z vděku(J5f)
být štědrý vám jak jemu Bůh byl štědrý(J5f)
a skvostu přáti vám když ve svém věku(J5f)
byl skvostem vaší krásy obdařen(J5m)
Ej mnohý velmož plničkými vědry(J5f)
by sypal zlato rád a přeblažen(J5m)
by učinil tak sličné paní radost(J5f)
Ba stáří musí také ctíti mladost(J5f)
Již nedbala by sponu rozepjala(J5f)
však chotě hájit horlivě se jala(J5f)
Můj dobrý pán mi všeho přeje rád(J5m)
tím laskavější jest že není mlád(J5m)
a vše co může pro mé štěstí činí(J5f)
je čestnější než všichni muži jiní(J5f)
Však vy jste mistře přijel znenadání(J5f)
sem na hrad k nám v tu naši samotu(J5m)
a probudil jste ve mně vzpomínání(J5f)
na velké město plné blyskotu(J5m)
i radovánek nádherných a trošku(J5f)
ten šperk mi hlavu zmátl závratí(J5m)
Pán chce mi halži dát a tolik grošků(J5f)
co může jen vám za ni zaplatí(J5m)
Zde tento měšec zlata to je cena(J5f)
již může dáti více nelze mu(J5m)
Teď stála od zrcadla odvrácena(J5f)
i sňala perly Mistr ke všemu(J5m)
co promlouvala vrtěl jenom hlavou(J5f)
rty stisknuv pod svým vousem havraním(J5m)
co vodnatý však smělý jeho zrak(J5m)
ji zkoumal všetečností pronikavou(J5f)
pak zaskuhral Já pána nehaním(J5m)
však halže z perel není taký brak(J5m)
A zase mlčel Nevšímal si měšce(J5f)
a nepočítal neřekl co schází(J5f)
zřel jenom na ni Pocítila těžce(J5f)
ten pohled tísnivý až do nesnází(J5f)
jenž srdce strašil mrazil v každou kost(J5m)
Děs jímal ji a přec i zvědavost(J5m)
neb tušila že ledový ten hled(J5m)
má tajemství jež zjeví naposled(J5m)
Ach paní nevěděla čím to bylo(J5f)
že se jí náhle z duše vynořilo(J5f)
co před nedávnem zažila to z jara(J5f)
když v zahradě se líhli kosové(J5m)
tam skákalo si mládě májové(J5m)
a v trávě za ním hlídala je stará(J5f)
V tom kde se vzal tu vzal se kocour tmavý(J5f)
se krčil v houšti s dravým svitem v oku(J5f)
zřel na mládě a již se chystal k skoku(J5f)
Křik samičky se ozval pronikavý(J5f)
ta tlukouc křídly zoufalostí divá(J5f)
se vrhla k dravci na smrt odvážlivá(J5f)
své mládě bráníc proti jeho chtíči(J5f)
A Katuše již mrštila tam klíči(J5f)
jež sňala od pasu a zahnala(J5m)
tak zákeřníka Proč se jí teď zdálo(J5f)
jak v úzkostech by matně zírala(J5m)
zas v oko kočičí jež bledě plálo(J5f)
jak sirný plamen Napadlo jí v taji(J5f)
že samiččina křídla tlukoucí(J5m)
se v jejím srdci strachem třepetají(J5f)
proč ale Oč se tolik tolik bojí(J5f)
Však již se připozdilo na orloji(J5f)
a v jizbu lehlo přítmí houstnoucí(J5m)
Vstal mistr Filibert a chladně děl(J5m)
Jest doba slušná abych odešel(J5m)
Dám na rozmyšlenou vám lhůtu paní(J5f)
až do rána Snad přistoupíte na to(J5f)
že koupíte tu halži drahocennou(J5f)
ej za jiného cosi nežli zlato(J5f)
Vím že jste ctihodnou a věrnou ženou(J5f)
však má li jen pan rytíř dobré spaní(J5f)
Co chcete křikla zděšená on honem(J5f)
se přitočil a šeptl Jen se ztište(J5f)
co povím to se nevyzvání zvonem(J5f)
já tajemství vám svěřím nuže slyšte(J5f)
Vy můžete mi dáti víc než pán(J5m)
vy můžete mi dáti talisman(J5m)
Tu řekla paní Křesťanskou jsem duší(J5f)
a kouzel mámení mi nepřísluší(J5f)
já nemám talismanu Máte jej(J5m)
děl mistr šuškaje ba máte máte(J5f)
Jsem také křesťan žádný čaroděj(J5m)
já nechci mluvit páté přes deváté(J5f)
a řeknu přímo škaredý jsem chlap(J5m)
a přece rád bych užil také lásky(J5f)
však loudím li se do srdéčka krásky(J5f)
pak teprv přijdu z deště pod okap(J5m)
čím více vzdychám lichotím a plaji(J5f)
tím více se mi děvy posmívají(J5f)
Ctná paní teď to přijde co chci říci(J5f)
Když takováto mužská příšera(J5m)
se zalíbit chce dívce pěkných lící(J5f)
snad řeknete že jest to pověra(J5m)
však dojde svého cíle přec(J4m)
jen má li v ruce věc(J3m)
jež krásné ženě k tomu posloužila(J5f)
by muže jejž má ráda zohyzdila(J5f)
Tu zachvěla se hnusem sličná paní(J5f)
Co myslíte si o mně Máte za to(J5f)
že nic mi není ve svědomí svato(J5f)
Že počestná má ruka chotě zraní(J5f)
Kdo mluví o zranění šeptl svůdce(J5f)
To nejapná by byla zbytečnost(J5m)
Však v bitvě nejedné i mnohé půtce(J5f)
ran dostal již pan rytíř dost a dost(J5m)
a víte jízvami že zhyzděn jest(J5m)
Jak zvolala že zhyzděn Jsou to zdoby(J5f)
jichž dobyla si rekovnost a čest(J5m)
Již zanechte těch řečí plných zloby(J5f)
Však mistr Filibert se nezalekl(J5f)
jen kmitl okem sinavým a řekl(J5f)
Ba pravdu pravdu máte vzácná paní(J5f)
Tož dbejte jen ať pán má tvrdé spaní(J5f)
pak nůžky vezměte a na bradě(J5m)
víc k levé straně kde se jízva skrývá(J5f)
jak víte hrozná přes niž vous mu splývá(J5f)
tam hleďte ostatní jest na snadě(J5m)
hrst vousů rouška oné jízvy rudé(J5f)
až bude mou pak halže vaší bude(J5f)
Ten tlukot srdce Není li až k smíchu(J5f)
Tak málo učinit a perly míti(J5f)
Což by to bolelo Což to kdo cítí(J5f)
když vous mu zastřihneš Vous jeho pýchu(J5f)
Svou malou špetkou vzdoru proti hříchu(J5f)
se vzpjala Nezohyzdím svého chotě(J5f)
Již jděte zanechte mě o samotě(J5f)
Jdu s úlisnou hned svolil pokorou(J5m)
ne nezhyzdíte pána jízva čestná(J5f)
jen zdobí reka k čemu skryta jest(J5m)
tou hrstkou vousu řídkou nesporou(J5m)
Vždyť dobyla jí rekovnost a čest(J5m)
stříž bude bezvinná a bezbolestná(J5f)
a levná koupě bude úsporou(J5m)
Teď myslela si On si tropí šprým(J5m)
I řekla Nuže mistře také vím(J5m)
že mému choti nůžky takou stříží(J5f)
ni na těle ni na cti neublíží(J5f)
ten trošek vousu by mu zase narost(J5f)
Však vám to nepomůže Jest to žert(J5m)
a šaškovina Mistr Filibert(J5m)
jí odvětil To není vaše starost(J5f)
jen moje Ztráta má je velká dost(J5m)
však Bůh mi svědkem jak se Boha bojím(J5f)
ať proklet jsem když slibu nedostojím(J5f)
Nuž paní za hrst vousů taký skvost(J5m)
Teď račiž Pán Bůh dobrou noc vám dáti(J5f)
a dobrý rozmysl Nuž dobrou noc(J5m)
Již odešel Však ženě dech se krátí(J5f)
jen kývla na pozdrav a nejraději(J5f)
by v tísni hrůzy křikla o pomoc(J5m)
a prchla by však nohy se jí chvějí(J5f)
zrak ztrnule se jako na strašidlo(J5f)
kams ve stín upírá to na vnadidlo(J5f)
té šňůry perel třpytné jako had(J5m)
jenž kouzlem zraků očaruje ptáče(J5f)
Zas ustrašený pták jí v srdci skáče(J5f)
a tluče křídly tuchou zkázy jat(J5m)
Tu zlostně shrábla šperk ten zlořečený(J5f)
a v pouzdro zamkla jej Teď bude klid(J5m)
Vše marno vnadidlo má hlubší skryt(J5m)
již v pobouřeném nitru mladé ženy(J5f)
již nikam bezpečně ho neodklidí(J5f)
i v tmě i v pouzdře stále perly vidí(J5f)
Jak dobře jest že rytíř Heralt dnes(J5m)
se z lovu vrátil namožen a pozdě(J5f)
Ni myšky nepotkal jsem v celém hvozdě(J5f)
a domů ani žáby nepřines(J5m)
Když čert chce někdy se tak lovci stává(J5f)
Zlost moji zkrotí únava jen líná(J5f)
dej Katuše mi velkou číši vína(J5f)
víš toho po němž se mi dobře spává(J5f)
A rytíř brzy usnul Tvrdým snem(J5m)
již zaspává svou bídnou honitbu(J5m)
Mdle noční lampička jen bliká v růžku(J5f)
tam za klekátkem kde svou modlitbu(J5m)
choť mladá šeptá roztržitým rtem(J5m)
pak po špičkách se zvolna krade k lůžku(J5f)
a dlouho nepohnutá bezehlasá(J5f)
jak duch tam stojí bílá prostovlasá(J5f)
Ač něžně krásna jest jak světice(J5m)
přec u pasu jí visí tkanice(J5m)
a na ní nůžky Stojí zadumána(J5f)
a pozoruje spánek svého pána(J5f)
Ba pán to jest a pokornou má služku(J5f)
ne volnou šťastnou milující družku(J5f)
On čestný muž a ona čestná žena(J5f)
však mezi nimi skelná z ledu stěna(J5f)
a na tu stěnu bolné otázky(J5m)
si píše smutný život bez lásky(J5m)
Tak stojí hlídá váhá nerozhodna(J5f)
i ve svévoli ještě nesvobodna(J5f)
jen slídí jestli pevno jeho spaní(J5f)
Spíš hlesla tiše Nehnul sebou ani(J5f)
Teď rukou jako pírko lehkou zas(J5m)
mu hladí na temeni bujný vlas(J5m)
byl zlatý kdys teď stříbrem prokvétá(J5m)
pak drobné prsty do zvlněných kštic(J5m)
mu schválně dovádivě zaplétá(J5m)
on spí on stále spí a neví nic(J5m)
Tu její ruka jako svodem kouzla(J5f)
níž podél tváře do brady mu vklouzla(J5f)
vous plavý vlevo rozhrnula jemně(J5f)
hle spáči se tam krvavě a temně(J5f)
škleb velké počernalé jízvy jeví(J5f)
ten po hlubokém seku jemu zbyl(J5m)
Kdy v jaké řeži si ho vydobyl(J5m)
již její paměť ani sama neví(J5f)
Těch jizev mnoho na těle on hostí(J5f)
a mnoho s nimi kronik událostí(J5f)
je spojeno Vždyť Heralt v každé válce(J5f)
již od jinošství statně jako lev(J5m)
své vlasti hájil v otčině i v dálce(J5f)
za čest a víru proléval svou krev(J5m)
vždy věren svojim často nastavil(J5m)
hruď vlastní za přítele ano kdysi(J5f)
ach tehdy za bouřného výpadu(J5m)
jí bratra zachránil tam ve bradu(J5m)
byl ťat Proud vzpomínek se zastavil(J5m)
a jihly oči jihly tváře rysy(J5f)
tu mezi vous na jízvy důlek lysý(J5f)
se jemným tknutím tiše vložily(J5m)
ne chladné nůžky ale rty dva vřelé(J5f)
tak měkce jak jen mohou archandělé(J5f)
snad líbat Tak tam něžně dlouze visí(J5f)
že mrtvého by slastí vzkřísily(J5m)
Ó tenkrát Heralt každou vteřinou(J5m)
dal důkaz že byl silným hrdinou(J5m)
neb takou hubinkou být líbán prvou(J5f)
i druhou stou a nehnout ani brvou(J5f)
toť víc než může všední smrtelník(J5m)
Dal by si ruce nohy probít hřeby(J5f)
by na rány jen dostal taký lík(J5m)
pak zmučen zprobodán by byl jak v nebi(J5f)
A paní Katuše jak byla ráda(J5f)
že pán tak tvrdě spí Tož lehla tiše(J5f)
však neklid nevpustil jí do snu říše(J5f)
až k ránu přemohla ji spánku vláda(J5f)
Pak sotva napolo když procitla(J5m)
hned se jí v mysli starost zakmitla(J5m)
jak nejchytřeji choti svému zalže(J5f)
proč perel nechce již V tom cosi studí(J5f)
ji na šíji tu zcela již se budí(J5f)
a sáhne tam i žasne z perel halže(J5f)
A nad ní Heraltova tvář se kloní(J5f)
však jaká záře rozlita jest po ní(J5f)
Jak blýská tmavý zrak mu znova zmladlý(J5f)
a rty jak dravci v ovčinec když vpadli(J5f)
jak hltají tu šíji pod perlami(J5f)
jak žhnou a lační Jsou to sny a klamy(J5f)
On tázavou čte v očích jejích výzvu(J5f)
To za to jak jsi líbala mou jízvu(J5f)
ty milá dobrá Heralte ty víš(J5m)
Já myslela jsem že tak pevně spíš(J5m)
On smál se jarým hlasem Zlaté děcko(J5f)
vše chtěl jsem sám a proto vím teď všecko(J5f)
Tu s údivem se ptala zmámená(J5m)
Tys chtěl jak špehýř do duše mi hledět(J5f)
Však proč On dí Nuž chtěl jsem přece vědět(J5f)
Co vědět chtěls Co vše to znamená(J5m)
Však odpověď jen němá plamenná(J5m)
jí proudí k srdci žárem jenž se sdílí(J5f)
že nové žití vzešlo jí tou chvílí(J5f)
to slastně cítí znovuzrozená(J5m)
dřív pánu svému věrně náležela(J5f)
teď v loktech milence se rozechvěla(J5f)
a sotva chápe změnu báječnou(J5m)
Co zvídals ptá se s něhou všetečnou(J5m)
Děl Co teď vím a líbal zas a zase(J5f)
Víc neřekl a více neptala se(J5f)