Kterak se má milovati?

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

Ždáš-li sobě blahý svět, musíš, dívko, rozumět hříčkám Amorovým: poslyš tedy, zlatoušku! Tiústa ku oušku tajně o nich povím. Předně budiž každý čin, hled i pohyb přiodín znakem lásky skvostným; láska jen to kouzlo zná, jež i hříčky odívá půvabem milostným. Hubičky jsou lásky květ! Slasť kdy ze rtů pije ret ach! to v srdci sladí! Sladší však to pamlsek, Tvůj kdy vlhký jazýček s mým se zobká, hladí. Lahodně to chutnává, když Ty, nejsouc zdráhavá, dáš se líbat snadně; avšak ještě ladnější líbek jest a chutnější, jejž Ti uzmu kradně. Společnosti chladný ráz těsní-li a svírá nás, vtipkuje a nudí; velí-li nám oči zlé, bychom sladké city své ukrývali v hrudi: nechať plane v očku tvém tajná slídným zrakům všem tiché lásky záře; nechať brzkou úlevu z tvého vyčtu úsměvu, z ruměnné tvé tváře. Laškování, ťuknutí, potisk ruky, mrknutí, pod stolem nožička, jež se o mou opírá neb když nikdo nezírá, úkradná hubička, a podobných hříček roj otevře nám chutný zdroj, skytne chvilky zlaté; v každém kruhu bude nám usmívat se Mílek sám, závisť pak se zmate. Když však spolu sami jsme a u štěstí lásky své líbáme se v skrytě; pak uvolni obraznost, srdce, žerty, rozmarnost z těsných zvyků sítě! Pak setřesme zdráhání, u zpilém líbání srdce v jedno splynou; rtové nechť se napájí, duše pak jásají, blahostí zhynou! – Chtěl jsem sdělit, dívko , kouzla Ti, jež láska zná, plán se mi však sřítil. Umlknu již. Kdo by chtěl lásce určit pravidel, ten nepocítil.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

414. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIV. Jak větérek na mráčku zlatém (Vítězslav Hálek)
  2. 28. Růžoretá, ctnosti-skvělá, (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. Toužení. (Pavel Josef Šafařík)
  4. Stance. (Adolf Heyduk)
  5. NA OBZORU MÉHO ŽITÍ... (Ludvík Lošťák)
  6. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  7. 21. Komu jednou láskou blahou (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. XIII. Z vás co rozkoš se usmívá, (František Ladislav Čelakovský)
  9. 1. Aneb zhořte ňádra, v plápol 1) ztlete (Jan Kollár)
  10. 1. Kdož mi klidné doby vrátí, (Karel Marie Drahotín Villani)