K novému roku.
Sbor:
Nuž vzhůru, bratří, ať pění se ohnivý mok,
Vždyť svatbu slaví čas starý a nový ten rok!
Kdo z středu našeho nám poví,
Co nese s sebou rok ten nový,
Zda blaha květ on nese nám,
Či žalosť – símě k trampotám?
A byťsme byli k bratřím svým,svým
V hrob skláni dechem mrazivým,
To v radosť nemísiž svůj kvil;
Neb věčně živ, kdo zdárně žil.
Sbor:
To v radosť nemísiž svůj kvil;
Neb věčně živ, kdo zdárně žil.
A proto každý s vřelou pílí
Vždy k svatému si pospěš cíli,
A s co jen stačí síly tvé,
Na půdě pracuj dědičné.
46
Nechť národy si v světě hasnou,
Vždy jména slavná září jasnou,
Nechť umírá si s časem čas,
Ze hrobů volá slávy hlas.
Sbor:
Vždyť slavná jména v každý čas
Ven z hrobu volá slávy hlas.
Je čas ten ve svém kolotání
Jen věčný život, věčné umírání:
Tu rodí se a zmírá lidské žití,
Jak dechem mrazu jara kvítí.
Rok starý zas rok nový vodí,
S ním víra lásky símě rodí,
A čas ten s sebou nese zjev,
Že naděje se pěstí na rakev.
Sbor:
A čas ten s sebou nese zjev,
Že naděje se pěstí na rakev.
A proto zdráv buď! nový roku,
Ty do života temný kroku.
Buď zdráv nám s svojí slastí,
S svým štěstím i s svou strastí,
Nechť v smrtném boji zrak se trhá,
Nechť osud černé kostky vrhá,
A z žalu si nám věnce plete:
Vždyť v hrobě nový život kvete.
47
Sbor:
A proto vzhůru, ať pění se ohnivý mok,
Vždyť svatbu slaví čas starý a nový ten rok!