V zeleni.

Josef Kuchař

Ach, co jsem se v tužbách nastonal po zeleni smavé polí, luk; – teď mi v duši vrůstá se všech stran a je pln jí srdce každý tluk. Jako smaragdný roj nadějí usedá si v stráně, luhy, sad; – celý svět a lidské srdce s ním věří, že se bude zelenat. Leží před zrakem jak božský slib zelená zvěst krasších, slunných dní, a má celá bytost vroucně ždá býti jejím dílcem, splynout s ní; vehroužit se v jara věčnou taj a s ní vzpučet v krásu, zář a květ... po sklamáních žití zašlým snům, znova zkvetlým, ve tvář pohledět! – Ach, co jsem se v tužbách nastonal po zeleni smavé polí, luk; – přišla, – bujnou clonou obrůstá jemně v srdci těžké pouto muk.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

168. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  2. Na Řipu. (Karel Babánek)
  3. Smutek. (Adolf Brabec)
  4. Máj 1924. (Bohuslav Květ)
  5. V mé duše hlubiny. (Josef Václav Sládek)
  6. SENOSEČ. (Emanuel z Čenkova)
  7. UTIŠENÍ. (Adolf Brabec)
  8. Sváteční chvíle. (Jaroslav Vrchlický)
  9. LÁSKA. (František Kvapil)
  10. V ROZPUKU. (Josef Václav Sládek)