8.
Dva sny.
V noc, kdy mojich dětí matce narodil se syn,
v konejšivý klesla spánek, – a v něm se jí zdálo,
ve hledišti divadla že na sta světel plálo,
ona vavřínů a růží měla plný klín.
Na jevišti hrál a zpíval drahý její syn;
všecko jásalo mu vstříc a vše se na něj smálo –
Matce rozkoší sta v ňadru píseň štěstí hrálo...
Výklad dala snu, syn umělcem že bude jmín.
13
Já však v několika dnech měl po té hrůzný sen,
že jsem s hochem, jenž nám nadějně tak vyrůstal,
na loďce plul kalnou vodou v lůně pustých skal.
Loďka náhle zkolísala, hoch z ní vypad ven...
V zoufalství jsem po něm hnal se ve hloub kalných vod –
darmo... hoch v nich na vždy zmizel, – s ním můj vymřel rod!