Nejkrasší myšlenka.

Josef Kuchař

Nejkrasší myšlenka.
Já v zášeří tichých sladkých chvil jsem nejkrasší myšlenku svou snil. V ní celá má bytost, duše, cit – – já nikdy to nemoh’ vyslovit. Kdys nad drnem hrobu větru svist to rozvěje v květy, v trávu, list. Tam ve chvíli šťastné vzlétne s tím pták jak s čarovnou písní do oblak. A v modru ji bude jásat a pět, že nad ní se na mžik zamyslí svět... Pak zavíří ples, šum, hudba, smích, zem utone v květu, v záři, polibcích. 31

Kniha Hlubiny a obzory (1913)
Autor Josef Kuchař