Sirotám Příbramskýmpříbramským.*)
(V červenci 1892.)
Milosrdenství lidské je luznou dcerou nebes: cítí soustrasť s opovrženými, podpírá a chladí žhoucí skráň umírajících, hledá zbloudilce po mořích a pouštích, ruku podává tonoucím, v bitevní vřavě sbírá raněné po bojištích, přidržuje chléb a nápoj k ústům hladovících a žíznících, slepě spouští se do hlubin země, kde každá chará píď její je děsivým hrobem; pomáhá, těší, lituje, konejší, vzněcuje, sílí, povznáší, odpouští a pohnutlivě vztahuje nevystihle jemnou a měkkou ruku svou po lidském srdci, aby ukázalo na něm, že je na světě jedinou svatyní, v níž vyvolilo stánek svůj Božství.
*) Pamětní list, vydaný péčí českých umělců u příležitosti hrozné katastrofy v dolech Příbramských.
67