PĚVCŮM ČESKÝM.
Vás všecky Pán Bůh dobře spojil,
by každému z Vás hřivnu zdvojil;
tož stůjte vedle hrudi, hruď,
zlý sok Vás nikdy nezarmuť.
Zrak jasný noste vzhůru k nebi,
tam zvíte, čeho zapotřebí;
jen svatá Církev Kristova
Vás v pravém světle zachová.
Vás, dělníky Své, Církev vítá,
Duch Svatý Vám Svých darů skýtá,
On moudrosti Vám zjeví zdroj,
dá vítěznou Vám v péra zbroj.
Duch zlý Vám setbu svatou hubí,
svou pozlátkovou lží se chlubí,
a bývá tomu vezdy rád,
když ohřívá lež tisíckrát.
Tak tisíc let své pomocníky
vždy znova volá v běsné šiky,
kdy Boží pravdou v obvodu
se blaho zmáhá v národu.
Ten ubohý náš národ drahý
má opět klidu svého vrahy,
chtí bludem národ rozeštvat,
a nepřátelům v ruce hnát.
Kdo zapře zbožných dědů víru
a nedá lidu žíti v míru,
ten nejdřív zradí národ svůj,
ten odrodilcem hnusným sluj.
8
Kdo pravou víru málo cení,
ten milovníkem vlasti není;
vždyť jemu stejná každá zem,
jež hoví jeho neřestem.
Kdo ulehčí víru v Boha Krista,
hned národu hrob tmavý chystá,
čím lid a jeho řeč mu jest?
Chce k Egyptským jej hrncům vést.
Kdo národ živě v lásce chová,
má v úctě svaté pravdy slova;
on nikdy hříšně nelení,
vždy hájí Boží Zjevení.
Aj, bratří, zpěvem, skutkem, slovem
se k sobě řaďte v boji novém;
kříž Páně buď Vám praporem,
kde setkáte se s odporem.
Kříž Páně buď Vám silným veslem
„náš král a vlast a církev“ heslem;
jen tak budeme vítězi,
tak záhuba se zamezí.
9