X.
PANU FRANTIŠKU CHRAMOSTOVI,
katechetu v Boskovicích na Moravě.
Výborně se ku mládeži
hodí mladý duch Tvůj svěží;
Tyť jí nejen slovem sloužíš,
pérem též ji povznést toužíš;
poesie vzácný dar
nikdy nemá přijít v zmar.
Katolíkům moudrost velí:
básni zlé ať dobrá čelí;
duši, již zlá četba kazí,
báseň ctnostem cestu razí;
arciť báseň spanilá,
jež by bludně nesnila.
Nalaď harfu stříbrozvukou,
umělou jí vládni rukou;
čtenářům Svým velkým, malým
sličně psávej pérem kalým
důležité dějiny
Boskovické krajiny.
21
Opěvuj tu krásnou zemi
strunami ji oslav všemi;
ztad se vznášej k nebes vlasti,
kde už není žádných strastí,
k věčným rajským vyšinám,
Bůh kde chystá blaho nám.
Roň se Tobě milost s nebe,
ohlédni se kolem sebe;
kráčej mnohou řadu roků
s druhy Svými bokem k boku:
bratrsky se s nimi sluč,
píseň Tvá se rozezvuč!