XXII.
PANU KARLU LUTINOVU-DOSTÁLOVI,
kaplanu ve Wiesenbergu na Moravě.
Tobě dáno zříti svaté zvůry,
obcovati duchem s nebes kůry;
Tobě přáno píti nektar svatých
z pohárů a číší ryze zlatých;
Ty pak v lidu koukol hříchu mýtíš
a tak národ ambrosií sytíš.
Zalétej, ó zalétej tam zhusta,
básníkům kde v zoru světlo vzrůstá;
kde se množí spasitelná víra,
jejíž vlivem záhubný blud zmírá,
kde se tuží k Bohu, k lidem láska,
nepřemožná, nerozborná páska.
34
Naděje, kde šlechetníky blaží,
jenž se pro ráj sebe zdobit snaží.
Tyto ctnosti vštěpuj do všech duší,
nedbej, sok-li dílo Tvoje ruší.
Bohatýrsky počínej si vždycky,
převzácný náš pěvče katolický!