XXXVII.
PANU JANU SPÁČILOVI,
redaktoru „Hlasu“ v Brně na Moravě.
„Radujme se, veselme se,“
ale vždy jen v Pánu;
radost svatá nepřinese
v duši bolnou ránu.
Skřivan často k nebi letí,
vesele si zpívá,
proč by člověk neměl pěti,
k nebi-li se dívá?
I když závist zlého soka
do hrudi nám bodá,
hořkou slzu setře s oka
píseň bohorodá.
V dobrotivé Boží ruce
pomoc rozmanitá;
veselou i vážnou v muce
písní těchu skýtá.
Tebe, Bratře, Pán Bůh dařil
šťastnou hřivnou zpěvu;
proč bys volné chvíle mařil?
Vesele pěj – – hněvu!
Vesela-li ctnostná píseň,
prospívá též lidem;
hojná jejich strast a tíseň
nahradí se klidem.
Vítáno buď v pěvců kruhu
zkušené Tvé péro;
opovídej míru duhu,
jasni sporů šero!
Obratnou, všem známou rukou
tužíš katolíky;
slavíkem Tvé písně tlukou,
vzdávám za ně díky!
50