XLIX.
PANU FRANTIŠKU WALZELOVI,
rodem z Hranic na Moravě, bohoslovci.
Již nastávají lepší časy,
chce národ slyšet pěvců hlasy;
zas má se jimi oživit.
tou lichou básní stuchlý cit.
Již nepěj pohan mezi námi
a neklam národ smyšlenkami;
již neruš bohorodou ctnost
jen nepříteli na radost.
Lež s nevěrou a zhoubné bludy
chtí zničit v lidu blaho všudy;
Bůh stvořil lidi pro Sebe
a pro blahobyt, pro nebe.
64
Kdo svatou víru lidem ruší,
ten kazí zdraví těl i duší;
oh, rychle zavzní hodina,
kdy zhyne celá rodina.
Kdo hřivnu ďasu v obět dává,
svůj národ v robství zaprodává:
buď, Bratře, lidu obranou,
ať blahé časy nastanou!
Bůh na vinici Svou Tě volá,
duch Tvůj mu jistě neodolá;
Slyš , ozývá se zdol a s hor,
náš katolický svěží sbor.
By kdo Tě mínil vtipem klamať
a pevnou vůli Tvoji lámať,
Ty nedávej se nikým mást,
Tvým heslem zůstaň: „Církev,vlast!“
65