Zdraví a lékař.

Beneš Metod Kulda

Střídmý nápoj, zdravé jídlo, suché, čisté, zdravé bydlo, vyvol sobě za pravidlo. Na uzdě měj křehké tělo, aby nijak nezbujnělo; na vášně své pozor dej, každou ve své moci měj. Za kořalku peněz škoda, máš-Ii žízeň, dobra voda; jen když lékař radí tobě, málo líhu dovol sobě; jindy zhusta alkohol v domě plodí trud a bol; ale muže kořalkáře nikdy neměj za lékaře. Chleba skýva, pohár piva v zápětí tvář zdravou mívá; avšak více pohárů z tváře tropí nešvaru. Po vínečku pivo vadí, po pivě se víno radí; obého však, to se , málo jen a málokdy. Kdo chce zdráv a dlouho žít, musí střídmě jíst a pít. Moudré lékařů rady všímej si každý muž mladý. Střídmost-li za mládí zírá ti s tváří, budeš mít zdravé a radostné stáří. Mladým nejlíp voda svědčí, nevede je v nebezpečí. Nestřídmost a lenost ruší zdraví v těle, radost v duši Člověk-li nestřídmě jídá a pije, rychle a tudíž jen nedlouho žije. Komu bez sklenky se stýská, tomu hrobník kyne z blízka. I sám lékař sobě škodí, často-li svůj jazyk brodí. Přestaň jíst a píti, když ti nejlíp chutná, potom nepokárá choroba rmutná. Pořekadlo moudré praví: Pozor dávej na své zdraví!“ Dobrou radu dám ti dnes: Nepřepij se, nepřejez!“ Člověk a pije, aby žil, nežije však, aby jedl, pil. Žaludek-li jídlem přetížíš, pod němou tvář sebe ponížíš; z toho míti můžeš chorobu, která klestí cestu ke hrobu. I to nerozumné zvíře žije vždy jen ve své míře. Chceš-li zdráv a dlouho žít, nikdy nejez, jsi-li syt. Lépe trochu hladu míti, nežli mnoho jísti, píti; kdo víc pije nebo , nepokojně v noci spí; a kdo nemá klidný sen, nepokojný i den. Kdo víc pije, než chce žízeň, připravuje sobě trýzeň. Spánek práci přiměřený každému je drahocenný. Tělu duch moudře vládne, sice duch i tělo vadne. Duch a tělo někdy škodí sobě, ale též se podporuje v mdlobě. Přísloví staré velmi dobře praví: Čistota těla poloviční zdraví!“ Vody nám Pán Bůh všude dosti dal, aby člověk moudře užíval; tělo i prádlo může čisté být, špinou se nikdo nemá dlouho krýt. Na ptáka každý se podívá, kolikrát za den on se umývá; zvířátko každé čistotu chce mít, ve špíně jemu nevolno je žít. Doutník-li kouří jinoch kluk, otravuje sobě krev a tuk; nejen tělo jeho slábne, s tělem spolu duše chábne, kazívá si zhusta zrak. V ústech-li se jemu stala nějak rána dosti malá, nikotinem živne rak! Mladý kuřák bývá jako chrt, z mladých očí mu kouká smrt; div-li, Morana že ve hrob klidí za dnů našich tolik mladých lidí? Kdybys, jak ti doutník sluší, viděl, za sebe bys do duše se styděl; mnohá zkušenost nám hlasně praví: Doutník kazí kapsu, zrak i zdraví.“ Svatá Boží vůle odvěká z hlíny učinila člověka; proto tělo naše, -li žíti, ze země svůj pokrm musí míti: V tělo nám Bůh vdechnul duši, proto z Boba žít sluší, pravda zjevená a tělo Páně živí duši jdoucí k nebes bráně.

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

259. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tělo a nesmrtelná duše člověka. (Beneš Metod Kulda)
  2. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  3. None (Ferdinand Tomek)
  4. Zjevení Boží. (Beneš Metod Kulda)
  5. 13. Jsme my předce při všech vědách bědci; (František Sušil)
  6. Had a štír. (Beneš Metod Kulda)
  7. Oko. (Václav Svatopluk Štulc)
  8. Znělky. (Vilém Ambrož)
  9. Bludné duše. (Beneš Metod Kulda)
  10. XII. PANU JOSEFU JASANOVIČI-VÉVODOVI, redaktoru „Našeho Domova“v Olomouci na Moravě. (Beneš Metod Kulda)