Kdo se věrně namáhá,
tomu Pán Bůh pomáhá.
Za let mladých stáří na paměti měj,
na teploučký kožich sobě ukládej.
Za mládí kdo lehkovážně větří,
pro své stáří mnoho neušetří.
Za mladosti pilen buď a střádej,
bez potřeby halíř nevydávej.
V karty nechtěj nikdy halíř sázet,
snadno mohl by ti kdysi scházet.
V mládí svém kdo všeho přeje sobě,
nedostatkem strádá ve starobě.
V mladosti kdo libuje si v práci,
výdělek svůj marně neutrácí,
ve stáří se bídně netrmácí.
Úspory kdo v krčmě ukládá,
úroků ať žádných nežádá;
ztrácí úrok se i jistina,
a hle, hlad má celá rodina;
potom zvolá: „Kam jsem rozum dal,
do krčem že rád jsem chodíval?“
Ubožáku, „pozdě bycha honit,“
kajicné teď slzy musíš ronit!
Buď ti milost Boží vrácena,
a tvá duše nebuď ztracena!
Má jen malou dírku chřtán,
pohltí však dům i lán,
lenoší-li jeho pán
a má v lásce hru a džbán!
Veselému pracuje se lehce,
mrzoutovi do díla se nechce.
Slyšte, co zkušený tatíček radí:
„Šetřte, a pracujte, dokud jste mladí,“
dí kmet, vida v krčmách chasu:
„škoda peněz, vás i času!“
Chasa ta se divně baví,
maří těla, duše zdraví.
Muži peněz za líh klopí,
až pak leží jako snopy;
jiní blábolí a řvou,
vespolek se krutě rvou;
to pak nerozumně zvou
rozmilou svou zábavou.
Kde je moudrá šetrnost
a kde rozum, blahá ctnost?
V duši ryje více dluh
nežli v zemi rýč a pluh,
nedělej dluh bez obav,
máš-li jej, hned se ho zbav.