Satan štváč.
Zas do dílny k nim přišel soudruh nový,
on pozdravil je nadutými slovy;
„Hoj, Na zdar! moji mladí přátelé,
já přináším vám zprávy veselé!“
„Již minou zvolna zlopověstné časy,
kdy plníme jen pánům mistrům kasy!
Jak otroci se stále na ně dřem,
a při tom stárnem, chřadnem každým dnem!
„Pán nepracuje, z našich rukou tyje,
an dělník každý po žebrácku žije;
toť roztomilý řemes’nický řád,
v tom musí rychlá náprava se stát!“
„Chcem méně hodin při robení šatů,
však při tom ovšem tučnějšího platu;
78
tak menší bude naše únava
a větší milá noční zábava!“
„Tu bázlivě se ozval soudruh klidný:
,Ten stav náš asi není až tak bídný;
ty naše poměry já dobře znám,
vždyť výživu dá dobrou práce nám!‘
,A potom, kamaráde, krátce rcete,
jak zvětšenou mzdu sobě vymůžete?
Pán bez okolků dá vám výpověď,
a za vás dostane hned jiných pět!‘
,Pak nastane vám náhlá starost pilná,
kde na vás čeká nová dobrá dílna?
Vy zatím strávíte své úspory,
a v žalostné jste vydán úmory!‘
„O ne tak,“ směle dí štváč rozezlený,
„my výhodné se doděláme změny;
vždyť máme dobré spolky pomocné,
ty podporují druhy nemocné!“
„Svou práci-li kdo z nenadání ztratí,
mzda denní ze spolku se jemu platí,
až nové lepší místo dostane
a radostí mu tvář se rozplane!“
„My z toho všeho dobrý rozum máme,
a v příhodný čas mistrům radu dáme:
víc platu, práci kratší dáte nám,
sic všichni výpověď svou dáme Vám!“
„On ve zboží svém nechce míti moly,
tož rychle v naše požadavky svolí.
79
Než, bratří, nechte těchto rozmluv dnes,
že zítra, schůzi máme, každý věz!“
„Kdo ze soudruhů našich nám se příčí,
ten výživu svou samovolně zničí!
Kde střídají se plné korbely,
tam učíme se každou neděli!“