TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE.

František Kvapil

Dohasla pochodeň. – Hynoucích slunko, nadějí rozchvěj mysl mou: nad rovem slávy lkám – a k zjevu bídy, ztrhané zraky v žalu k zemi lnou, k mé vlasti nešťastné! – Kdež spočinou mých trosky snů, kde skloním bědnou hlavu svou? Den zašel útěchy. Červánků záře na špalku líbá rudou krev, tam v zoufalství květ vlasti mé již klesl. Řetězy vrahů český spoután lev, chór slávy zmlk – jen padlých hřímá zpěv: – Porobů sten ždá o pomstu tvých blesků, Bože, hněv! Zbloudilý syn tu lkám. Daleké kraje vyhnanci štěstím nekynou. K těm svatým rovům vždy se duch můj vrací – ty k ňadrům svým mne přivinou, tam slzy, nářky v pláči pohynou, a v kletbě žal se nad nešťastnou vznáší otčinou!...

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

359. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČESKÉ GRANÁTY. (František Kvapil)
  2. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. MORITURUS TE SALUTAT (Xaver Dvořák)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. None (Rudolf Medek)
  6. Přípitek. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  8. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  9. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  10. MÉ DRAHÉ ČECHY (Růžena Jesenská)