ČESKÉ GRANÁTY.

František Kvapil

Když zemí šlehl sopečný blesk žhavý, tu ztvrdly, krůpěj krve, rovněž v skálu. Však žár v nich zbyl, ten plane ohněm lávy a ven chce trysknout ze rmutu a kalu. – Můj národ, výhní osudů jda lkavý a mrskán bičem, hyna od úpalu skryl v slzy vzpomínku své moci, slávy a den kdy přijde spásy, čeká v žalu. Ten oheň granátu své pouto zkruší, zas tryskne, živá jiskra, k nebi směle, jak fénix s novou obrodí se duší. – A národ můj? Ty slzy jeho vřelé nechť v čin se změní, bude vše, co tuší, a z rabů vstanou lidstvu Spasitelé!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

260. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE. (František Kvapil)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. None (František Serafínský Procházka)
  4. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  5. Požár. (Augustin Eugen Mužík)
  6. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  7. POLE KRVE (František Cajthaml-Liberté)
  8. Zdrávas, vlasti... (Rudolf Pokorný)
  9. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  10. VERŠE DŮVĚRNÉ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)