BOŽA.

František Kvapil

Vešla plnou náruč sedmikrás a zvonků(T6f) sama jako poupě na růžovém stonku(T6f) a v tom oku modrém jako nebe v dáli(T6f) všecky květy jara chvěly se a smály(T6f) Vešla s písní na rtu sladce zádumčivou(T6f) jak když větřík z jihu v máji šumí nivou(T6f) a jak svit když padne v těžkých mraků roje(T6f) obemkly mě útlé bílé ručky dvoje(T6f) Úzce objala mě z dětské síly celé(T6f) v každém kroku hnutí jaro zosobnělé(T6f) a co v srdci plesu nápadů kdo sčítal(T6f) všecky s poupat rtíků polibky jsem schytal(T6f) Prchla zas však cítím malou ručku její(T6f) dosud kolem hrdla myšlenek svých v reji(T6f) a když v teskné dumě hlava k hrudi klesá(T6f) maně ducha peruť vzlétá nad nebesa(T6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Trochej:	16 (100 %)