BOŽA.

František Kvapil

Vešla, plnou náruč sedmikrás a zvonků, sama jako poupě na růžovém stonku, a v tom oku modrém jako nebe v dáli všecky květy jara chvěly se a smály. Vešla s písní na rtu sladce zádumčivou, jak když větřík z jihu v máji šumí nivou, a jak svit když padne v těžkých mraků roje, obemkly mě útlé, bílé ručky dvoje. Úzce objala mě z dětské síly celé, v každém kroku, hnutí jaro zosobnělé, a co v srdci plesu, nápadů, kdo sčítal – všecky s poupat rtíků polibky jsem schytal. Prchla zas – však cítím malou ručku její dosud kolem hrdla, myšlenek svých v reji, a když v teskné dumě hlava k hrudi klesá, maně ducha peruť vzlétá nad nebesa!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

156. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  3. Ukolébavka. (Otakar Mokrý)
  4. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  5. V ČERVÁNCÍCH (Alfons Breska)
  6. Poledne. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  9. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  10. PÍSEŇ DROZDA. (František Kvapil)