BOŽA.

František Kvapil

Vešla plnou náruč sedmikrás a zvonků(T6f) sama jako poupě na růžovém stonku(T6f) a v tom oku modrém jako nebe v dáli(T6f) všecky květy jara chvěly se a smály(T6f) Vešla s písní na rtu sladce zádumčivou(T6f) jak když větřík z jihu v máji šumí nivou(T6f) a jak svit když padne v těžkých mraků roje(T6f) obemkly mě útlé bílé ručky dvoje(T6f) Úzce objala mě z dětské síly celé(T6f) v každém kroku hnutí jaro zosobnělé(T6f) a co v srdci plesu nápadů kdo sčítal(T6f) všecky s poupat rtíků polibky jsem schytal(T6f) Prchla zas však cítím malou ručku její(T6f) dosud kolem hrdla myšlenek svých v reji(T6f) a když v teskné dumě hlava k hrudi klesá(T6f) maně ducha peruť vzlétá nad nebesa(T6f)

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

156. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  3. Ukolébavka. (Otakar Mokrý)
  4. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  5. V ČERVÁNCÍCH (Alfons Breska)
  6. Poledne. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  9. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  10. PÍSEŇ DROZDA. (František Kvapil)