RŮŽE.

František Kvapil

RŮŽE. – Do památníku matiční slavnosti. – Paní Kláře Baušové.
Dí pověsť: Kristus v muce, věnčen hložím když bral se, na bedrách kříž, k Hoře němý, tu z krve krůpěje, jež stekla k zemi, rozkvetla cestou růže divem božím. A děs jal ty, kdož vládli mocí, zbožím a vzkřikli: „Ukřižuj!“ dřív ústy všemi – však radosť k těm šla srdce veřejemi, jimž děl kdys: „Ve vás království své zmnožím!“ 19 – Můj národ, v duši strasť a muku mnohou jde stejnou cestou utrpení, hoře a krve sled tam, kde mdlou stanul nohou. – Leč kdy, ó, Kriste! zas tmu světlo zmůže, kdy divem božím, předsvit nové zoře, ty krve krůpěje zas zkvetou v růže? 20

Kniha Z výstavních táček (1891)
Autor František Kvapil