VII. Ó kouzla večera,

Jaroslav Kvapil

VII.
Ó kouzla večera, Ó kouzla večera,
 já marné na vás čekám, když hvězdná nádhera se snáší ve klín řekám. Ó vůně plačící v těch zadumaných tónech, když pěli slavíci a mřeli na balkonech! Ó vůně kouzelné, ó kouzla věčně vonná – proč duch k ní věčně lne, když zapomněla ona?! 116 Proč pějí slavíci, když ona neslyší je, v té noci zářící žár jiných rtů když pije?! Jak květy pažitu, jez svadly zimou dlouhou, já jesle dýši tu – proč nezemřel jsem touhou?! 117

Kniha Liber aureus (1894)
Autor Jaroslav Kvapil