Hlasy v rybníce.

Jaroslav Kvapil

Hlasy v rybníce.
– Běda, odkud do rybníka cizácká ta přišla štika ? – Nechejme ji volně plovat: možná, že chce reformovat. – Ať jen směle vodou plyne co je zdrávo, nezahyne! – Honem! Zažeňte ji jinam! Všechny kapry pohltí nám! [124] – Poctivým se rybám líbí: přišla spasit národ rybí! – V rybníku již voda hnije! Fanatismus! Utopie! – Nač to malé naše hoře? Plujme za ní v širé moře! – Opusťme tu vodu chudou: velryby z nás vesměs budou! – Je tu jenom havět holá: do moře nás rybstvo volá! – Rodná vodo, chvěj se v hrůze! Štika ta je zrádná tuze! – Nač ten poplach? Nač tu hanu? Chceme prospět oceánu! – Nechejte svých drobných křiků, svorně zničte zrádnou štiku! – Marně tady ryby loví: však se časem vyhladoví! 125 – Hrůza! Co to na nás chystá? Štika ta je nihilista, rybník náš jí padl v lup! – Běda! Epilog: Bratře, je to hňup! 1897. 126

Kniha Trosky chrámu (1899)
Autor Jaroslav Kvapil