Ballada ke chvále Jaroslava Vrchlického,
napsaná v Mahabharatě ke dni čtyřicátých narozenin
mistrových.
Při písni i při poháru,
v záři snův i v bouři let,
v stálém vzletu, v stálém jaru
prožil let už čtyřicet.
Rci mu, že jsi zazněla
bujně jako radost naše,
ballado má veselá,
k jeho poctě u Tomáše!
U Tomáše v pivovaru,
jak jen večer k zemi slét’,
[159]
chystá se dnes k jeho zdaru
slovo s barvou v závod hned.
Mnoho hluku nadělá,
v smrti ještě vtipy páše
ballada má veselá
k jeho poctě u Tomáše.
Jeho srdce dál však v žáru
bude plát a bude pět’,
filistrům všem bude k zmaru
vonět jeho duše květ.
Nesestárne docela,
smrt se před ním skloní plaše,
ballada jak veselá
k jeho poctě u Tomáše.
Poslání:
Se smíchem, ač nesmělá,
letí, mistře, v srdce vaše
ballada ta veselá
k vaší poctě od Tomáše!
16. února 1893.
160