Vlastní proměna.

Josef Jaroslav Langer

Jednou o půlnoční době Věčnost nad světy se vznášela; Přísně vůkol sebe hleděla A pak sama k sobě, Jako tázajecí, promluvila: „Kde jsi, již jsem sobě vyvolila, Statných roditelko reků? Kde jsi, již jsem opustila V blahu svatém, u květoucím věku?“ To když česká země uslyšela, Takto sobě stěžovala: „Ach, Věčnosti, rodná matko moje! Pryč je cokoliv jsem zrodila; Kletba Černobohů zhubila Mé udatné syny, vnuky tvoje; A kde královský hlaholil řev, Tam teď zuří božský hněv.“ Země česká bědovati přestala, Věčnost začala: „O ty země, pěkné dítě moje, Hodných myšlenek mých předměte! Když se modlíš, větry ztichněte, Ať uslyším svaté tužby tvoje! Chrabrost nepřejí ti božské sudby: Budiž tedy slavnou kouzlem hudby, Ať tě mine, moci mé se boje, Čas i diví živlů proudové, Aby uviděli světové, Že jsi vyvolené dítě moje!“ Byť i v podobě to změnu vzalo, Předc, co božské je, to božsky vykvěte; A tak ze lvů statných doupěte – Aby slavno nové slávě vzniku dalo – Slavičí se hnízdo udělalo!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

318. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K národu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Země Česká. (Josef Václav Sládek)
  3. Společná. (Václav Jaromír Picek)
  4. 4. Žehnání. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  5. 76. Krutý s osudem boj – to žití moje! (Jan Slavomír Tomíček)
  6. U Prachatic. (Adolf Heyduk)
  7. Českému lidu. (Vojtěch Pakosta)
  8. Církvi svatá, matko moje drahá, (František Sušil)
  9. JAKOŽ ZÁKONY KÁZALY (Jiří Mahen)
  10. Jednání druhé. (Jindřich Böhm)