Nářek zamilovaného mládence,
nebo:
Lamentace ve třech zpěvích.
Kochaný Lubomíre!
Co jsem Tobě juž ondyno v listu podotknul, a co tehdáž pouhé tušení bylo, uzralo v letošním podzimku a staloť se jistotou, totiž: „Náš Jeník není, čím se býti zdá!“ Zde Ti odesílám od něho sepsanou lamentací, pro mládence a panny na světlo vydanou a vytištěnou v Litomyšli u Jana Turečka roku tohoto. Zpívá se jako: „Amor a Kupido netrap!“ Možno-li, dej ji třeba v Praze do tisku. Doufám, že se práce jeho i Pražankám líbiti bude, neboť prý šafářovic Babetka plakala hned po prvním řádku: „Slyšte nářky moje, hory, doly!“ ale litovala velmi, že tomu sem a tam dobře ne-
[322]
rozumí, nevědouc, že je teď nesrozumitedlnost právě v módě; mně pak se zdá, že to není ta nejhorší móda – ženské by všeličemu neměly rozuměti! – Místo všech poznamenání slov a t. d. budiž pod každým zpěvem kratičký výklad, jejž mi kritický spisovatel krákonošské literatury zdarma vypracoval, a dovolil, aby i práce jeho přitištěna byla, avšak anonym.
S Bohem!
Tvůj
Kopřivárius.
323