Perla.

Josef Jaroslav Langer

Perla.
V lůně moře bouřivého V čase třesku hromového Perla se hle počala, Počala a zrůstala. „Ha, jak drahá musím býti! Jaké krásoty, Jaké dobroty, Musím já do sebe míti! S takým hlukem jsem se počala! V takém hluku jsem i zrůstala! Jistě v koruně se třpytiti Budu královské, A každý se bude diviti Perle obrovské!“ [343] Tak se pyšná vypínala, Hrůza hrůzy nadýmala. Marná perlička – Prázná kůrčička *) *) Vědomoť, že perla v bouři počatá žádného jádra nemá.
344

Kniha Spisy 1 (1860)
Autor Josef Jaroslav Langer